http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prazske-stoky-se-oteviraji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitř mapa uvnitřPražské stoky se otevírají

24.6.2006 08:00 | PRAHA (EkoList)
Praha si 27. června připomene jedno méně známé ekologické výročí. Před 100 lety, 27. června 1906, byl slavnostně zahájen zkušební provoz čistírny odpadních vod v Bubenči. Ekotechnické museum, které dnes budovu bývalé čistírny spravuje, připravilo při této příležitosti čtyřdenní program oslav.
 

Cizinecký vstup do stokové sítě
Cizinecký vstup do stokové sítě pod staroměstskou radnicí, původně určený pro zahraniční exkurze.
Foto: Ekotechnické museum
Původně byly pražské splašky stejně jako v jiných městech vyhazovány či vylévány na ulici. Jen výjimečně byly stokami vybaveny některé objekty (proboštský dům na Malé Straně v roce 1310, stoka v jesuitském Klementinu z roku 1660). Karel IV. pak nechal uprostřed ulic Nového Města vybudovat korýtka odvádějící splašky do Vltavy.

O výstavbu skutečné, tzv. soustavné kanalizace (tedy kanalizace odvádějící odpadní vody z určitého území, nikoli jen z jednotlivých objektů) se zasloužil císař Josef II, který vydal v roce 1787 dekret o budování odvodňovacích stok. Na přelomu 18. a 19. století bylo vybudováno asi 19 km stok a v druhé vlně v letech 1818 až 1820 pak dalších 44 km. S čištěním odpadních vod si ovšem hlavu nikdo nelámal: stoky ústily 35 výpustmi přímo do Vltavy.

"Kanalisační otázka"

Staré stoky přestaly rostoucí a rozvíjející se Praze poměrně brzy postačovat. Na pořad dne se v druhé polovině 19. století dostala "kanalisační otázka" a na její řešení byla 16. července 1884 vyhlášena Zastupitelstvem královského hlavního města Prahy veřejná soutěž. Žádny z pěti došlých projektů však nebyl porotou vybrán. Další dva projekty (jeden oficiální, zadaný městskou radou, a druhý "trucprojekt", vypracovaný nespokojenými pracovníky městské Kanalisační kanceláře) byly městské radě předloženy v roce 1891.

Radnice se rozhodla nechat posoudit oba projekty nezaujaté osobě, jíž byl stavební rada Frankfurtu nad Mohanem William Heerlein Lindley. Konflikt zájmů není vynález moderní doby: Lindley zkritizoval oba projekty a nabídl, že vypracuje projekt vlastní. Pražští konšelé souhlasili a tak v červnu 1893 získala Praha projekt moderní kanalizace, která slouží městu dodnes.

Lindley navrhl svést odpadní vody do čistírny v Bubenči, neboť tam mohly dotéci splaškové vody z celé tehdejší Prahy samospádem. Odpadní vody z pravého břehu Vltavy (Staré a Nové Město, Vinohrady aj.) podcházely Vltavu tzv. staroměstskou shybkou, zleva přibírají stoky ze Smíchova a Malé Strany a pokračovaly (resp. dosud pokračují) tunelem pod Letnou do čistírny. Druhá velká větev sbírala vody z Karlína a Žižkova, shybkou podešla Vltavu, přibrala splašky z Holešovic a Buben a souběžně s Vltavou pokračovala po okraji Stromovky do čistírny.

Lindley rozdělil kanalizaci nejen plošně, ale i výškově. Při povodních a deštích totiž hrozilo, že dojde k přeplnění stok a kanalizace v nízko položených částech města přestane plnit svoji funkci. Proto Lindley rozdělil stoky do dvou výškových pásem, což umožnilo v případě nouze odvést odpadní vody z vyšších částí města přímo do Vltavy. Níže položené oblasti Prahy pak měly celou kapacitu hlavních stok pro sebe.

Lindleyova kanalizace, stav k roku 1911
Lindleyova kanalizace, stav k roku 1911
Mapa: Repro z publikace "O historii pražské kanalisace se zvláštním zřetelem k čisticí stanici v Bubenči"

Mechanická čistírna v Bubenči

Program oslav

28. června - 1. července 2006, otevřeno 10 - 17 hodin

  • Rozšířené prohlídky stálé expozice, promítání filmů
  • Výstava fotografií s kanalizační tematikou,
  • Výstava o historii pražské kanalizace
  • Zvláštní výstava hygienického mobiliáře - WC mísy, vany, vodovodní kohoutky a pod.

Zvláštní programy:

středa 28. 6.
Exkurze do Ústřední čistírny odpadních vod
Spuštění parních strojů v Ekotechnickém museu

čtvrtek 29. 6.
Dětský den v Ekotechnickém museu
Otevření komory pod Staroměstskou radnicí (10 - 15 hodin)

pátek 30. 6.
Ukázky soudobé kanalizační techniky a technologií

sobota 1. 7.
"Na dně" (ukázky práce v podzemních nádržích)

Vstupné: dospělí 80,- Kč, studenti, důchodci 50,- Kč, rodina 150,- Kč. Na dětský den mají děti do 15 let včetně doprovodu vstup zdarma.

Adresa:
Ekotechnické museum, o. p. s., stará kanalisační čistírna, Papírenská 6, 160 00 Praha 6, tel./fax: +420 233 322 698, tel.:+420 233 325 500, e-mail: etmuseum@volny.cz

Na břehu Vltavy u Císařského ostrova v Bubenči byla v souladu s Lindleyovým projektem v letech 1896 až 1906 vybudována na svou dobu velmi moderní mechanická čistírna odpadních vod. Čistírna s kapacitou 160 000 m3 skrývala v podzemí velký bazén, tzv. lapač písku, ve kterém se na dně usazoval písek připlavený kanalizací, a na česlích byly zachycovány a hráběmi odstraňovány plovoucí nečistoty. Jemnější čištění probíhalo v deseti rovněž podzemních usazovacích nádržích za budovou, kde se na délce téměř 90 metrů usazoval na dně jemný kal.

Písek i kal byly ze dna odsávány čerpadly poháněnými původně parními stroji, které postupně v období 1921 až 1927 nahradily elektromotory. Páře pak zůstal pouze pohon povodňových čerpadlech, chránících za povodní čistírnu před zaplavením.

Zachycený písek byl prodáván jako stavební materiál, kal pak byl s většími či menšími úspěchy prodáván zemědělcům jako hnojivo. Čistírna měla vlastní úzkorozchodnou drážku (rozchod 700 mm), kterou byl odsátý kal a česlové shrabky dopravovánu přes most na skládku na Císařském ostrově.

Po úspěšném zkušebním provozu byla čistírna úředně schválena do provozu v roce 1907. Její stavba stála asi 2 miliony tehdejších korun, celkem za vybudování moderní kanalizace pro více než pů milionu obyvatel Praha zaplatila 14 907 575 korun a 32 haléřů.

Stovky kilometrů stok

Pod Prahou postupně vznikly stovky kilometrů stok. Do konce roku 1905 jich bylo vybudováno asi 69 kilometrů stok, do konce roku 1914 dosáhla délka stokové sítě 135,5 km. Se zvětšováním rozlohy i počtu obyvatel Prahy délka kanalizační sítě dále rostla a dnes Pražské vodovody a kanalizace udávávají délku kanalizační sítě 3431 km, dalších 860 km měří kanalizační přípojky.

Dlouhá cesta k nové čistírně

Rostoucí rozloze Prahy přestávala čistírna stačit. První intenzifikace čistírny proběhla již v letech 1927 až 1928, ve 30. letech se již uvažovalo o výstavbě čistírny nové, v roce 1938 byl dokončen projekt kalovodu na nová kalová pole u Veltrus a Hostína. V jeho rámi měl být využíván i vznikající bioplyn pro výrobu elektřiny, ovšem druhá světová válka realizaci překazila.

V roce 1954 rozhodla vláda o výstavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy (ÚČOV) na Císařském ostrově, vybavené již pochopitelně kromě mechanického čištění i čištěním biologickým. Slavnostní zahájení jejího provozu v červenci 1965 ovšem neznamenalo konec fungování staré čistírny. Ta sloužila ještě dva roky, po kterou byly na nové ÚČOV odstraňovány závady na mechanickém čištění.

Stará čistírna ještě dlouho sloužila jako pomocný objekt, v roce 1991 pak byla vyhlášena kulturní památkou.

Povodeň usnadnila rekonstrukci nové čistírny

Zatímco stará čistírna se postupně stala muzeem (v roce 1992 byla pro tento účel založena "Nadace ekotechnického musea"), nová čistírna po vzoru staré přestává vyhovovat současným požadavkům. ÚČOV na Císařském ostrově v současnosti čistí 95 % pražských odpadních vod od téměř 1,2 milionu obyvatel. Protože však nesplňuje požadavky směrnice Evropské unie v oblasti odstraňování dusíkatých látek, je na období 2007 - 2010 plánována její přestavba. Ta má kromě zlepšení parametrů čištění zvýšit kapacitu čistírny na 1 611 tisíc obyvatel (8,2 m3/s). Přestavba má stát přes 9 miliard Kč, z čehož asi třetinou má přispět Fond soudržnosti EU.

Poněkud paradoxní je, že přestavbu čistírny do velké míry usnadnila povodeň, která v roce 2002 zasáhla Prahu a čistírnu na několik měsíců vyřadila z provozu. Táž povodeň totiž z Císařského ostrova spláchla zahrádky a tak uvolnila prostor pro rozšíření čistírny.

Další informace a zdroje

  • http://www.ekotechnickemuseum.cz
  • O historii pražské kanalisace se zvláštním zřetelem k čistící stanici v Bubenči, Ekotechnické museum Praha, Praha 1998.
  • 100 let novodobé pražské kanalizace, Praha 2006.
  • Speciální číslo časopisu Ekoefekt, květen 2006
  • W. H. Lindley se svými spolupracovníky na staveništi bubenečské čístírny, 29. 5. 1903
    Bubenečská čistírna, 20. 2. 1907
    Stavba kombinované stoky v čistírně, 7. 8. 1902
    Přívodní galerie usazovacích nádrží
    Panorama ÚČOV po přestavbě v roce 2010
    Model ÚČOV
    Parní stroj ve staré čistírně
    Otevřené stokové šoupě, 2004
    Kotel pro výrobu páry pro parní stroje
    Foto: Ekotechnické museum a EkoList
Radek Svítil
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist