Přestaňte mrhat plynem v polních hořácích, burcuje Světová banka
Světová banka argumentuje nejen zbytečným plýtváním, ale i klimatickými změnami. Podle jejích údajů se dvacet předních zemí, které těží ropu, podílí na klimatické změně obdobnou měrou jako například samotná Itálie.
Odhady Světové banky jsou takové, že množství plynu spáleného v tzv. flérách, jak se polním hořákům také říká, se celkově snižuje. „Směr je nastoupený správně. Teď jde o to zvýšit tempo,“ říká Rachel Kyteová, viceprezidentka Světové banky pro udržitelný rozvoj. A dodává, že žádná země si téma nevzala vyloženě za své. Světová banka pro své analýzy využívá i noční satelitní snímky. Na nich je jasně patrná záře z flér, a to jak přímo v místě těžby, tak v rafineriích.
Je ale potřeba konstatovat, že některé země a firmy se snaží. Například Ázerbájdžán během dvou let snížil množství spalovaného plynu o polovinu, Mexiko dokonce o 66 procent, Kuvajt dnes spaluje jen jedno procento přebytečného plynu. I Katar nebo Demokratická republika Kongo začaly využívat dříve spalovaný plyn k výrobě elektrické energie.
Některé země se ale do úsilí omezit zbytečné spalování plynu nezapojily, spíš naopak. Spojené státy americké jsou na pátém místě světového žebříčku v množství ve flérách spáleného plynu. Mezi roky 2010 a 2011 zvýšily množství spáleného plynu o polovinu a téměř ztrojnásobily počet svých flér. Může za to rozvoj těžby břidličné ropy v Severní Dakotě. Rusko, které je zdaleka největším provozovatelem flér, v nich loni spálilo 37 miliard metrů krychlových, což je o 1,8 miliardy více než předchozí rok.
Přitom za poslední roky tu jistý pokrok je. Oproti roku 2005 se dnes v polních hořácích spálí o 30 procent méně plynu. Přesto hodnota plynu, který se takto bez většího užitku spálí, je ohromující. Ročně jde o hodnotu 50 miliard dolarů. V roce 2007 se takto spálilo na 172 miliard metrů kubických, loni to bylo 142 miliard metrů kubických. Největší úspory se udály mezi lety 2005 a 2007. Šest významným olejářských zemí se do omezování spalování plynu v polních hořácích pustilo loni.
Čísla však také ukazují, že dvacítce největších producentů ropy se celkově podařilo omezit používání flér jen o deset procent oproti roku 2007. Přes všechny sliby jejich drastického omezení.
Světová banka tlačí na země a ropné společnosti, aby v následujících pěti letech snížily množství spalovaného plynu ve flérách alespoň o třicet procent. A tvrdí přitom, že z hlediska ekonomického i hlediska rozvoje společností to dává smysl. „Je to splnitelný cíl. Mějme na paměti, že každý pátý člověk na světě žije bez elektrické energie. Prostě si nemůžeme dovolit takto plýtvat plynem,“ říká Rachel Kyteová, viceprezidentka Světové banky pro udržitelný rozvoj.
Ropné společnosti uznávají, že plýtvání plynem, který by mohl být využit pro výrobu energie, je problém. Dodávají ale, že řešení si žádá čas, peníze a technologii. A také rozvoj infrastruktury dané země, která ropnou společnost hostí.
„Spalovat plyn ve flérách je hloupost. Ale změnit to je docela náročné. Pustili jsme se do toho, jenže to chce nějaký čas,“ říká mluvčí francouzské ropné společnosti Total. Ta se zavázala snížit počet svých flér na polovinu do roku 2014.
Podle zástupců místních komunit a občanských organizací v Nigérii nejde přitom jen o plýtvání přírodním zdrojem. Zplodiny z flér otravují vzduch a ničí úrodu, stěžují si. Nigérie je v používání polních hořáků na druhém místě, a to i přes vládní zákazy, které ani federální ani státní úřady nedokázaly vymoci. Spalování plynu ve flérách bylo formálně zakázáno v roce 1984 a nigerijský Nejvyšší soud jej v roce 2005 označil za protiústavní. Jak ale ukazují data Světové banky, společnosti, které těží ropu v nigerijské deltě, zredukovaly oproti roku 2007 spalování jen o 10 procent.
reklama
