http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prezit-pytlacky-masakr-nemusi-byt-pro-sloni-sirotky-vyhra
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Přežít pytlácký masakr nemusí být pro sloní sirotky výhra

14.11.2017 09:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vybíjení afrických slonů pytláky nevede jen k poklesu počtu jedinců přežívajících ve volné přírodě, ale k deformaci jejich společenské hierarchie.
Vybíjení afrických slonů pytláky nevede jen k poklesu počtu jedinců přežívajících ve volné přírodě, ale k deformaci jejich společenské hierarchie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Shifra Goldenberg / Save the Elephants, Colorado State University
Vybíjení afrických slonů pytláky nevede jen k poklesu počtu jedinců přežívajících ve volné přírodě, ale k deformaci jejich společenské hierarchie. Zdánlivě podružný efekt však může mít podle biologů z Koloradské státní univerzity (CSU) zásadní vliv na přežití zbývajících slonů, zejména pak osiřelých kusů. Referuje o tom například ScienceDaily.
 

Po nájezdech pytláků, kteří decimují stáda slonů ve volné přírodě, nezůstávají každoročně jen tisíce mrtvých, ale také opuštěných přeživších. Osiřelá slůňata se snaží přežít a doprovází zbylé členy stáda, ale bez svých blízkých příbuzných je jejich šance na budoucí přežití údajně výrazně snížená. George Wittemyer z CSU nedisponuje pro tuto hypotézu „tvrdými daty“, protože solidní výzkum slonů a důsledků společenských interakcí slonů je komplikovaný jejich dlouhověkostí, stejně jako pytláky. Wittemyer vychází jen z dosavadních pozorování, které jeho teorii ale nahrávají.

Společenská hierarchie sloního stáda je totiž velmi komplexní, a uspořádání jejich společenství se z hlediska náročnosti dá snadno přirovnat k lidským rodinám. Péči o slůňata zajišťují vedle matky i sloní „tety“, které zajišťují, aby se mláďata „prosadila“ vedle dominantních jedinců stáda. Například u napajedel nebo potravních zdrojů. Kontakt se staršími jedinci stáda napomáhá slůňatům učit se: dozvědí se, kde nalézt potravu, jaká rizika to může přinášet a na co si vlastně dávat pozor. A z tohoto nedocenitelného zdroje informací pak čerpají ve své dospělosti, a později tuto znalost předávají svým vlastním potomkům. Jenže když staří sloni, „tety“ a matka zmizí?

Sloní sirotci dál následují stádo, ale už jim zdaleka není věnována taková péče, jako v doprovodu blízkých příbuzných. Jsou tu sice i jiní dospělci, ale ti se přednostně starají o vlastní příbuzné. K napajedlu sirotky nikdo neprotlačí, a ve výšce rostoucí zelenou větev jim nikdo chobotem nepodá. „Dosavadní studie prokázaly, že sloni, stejně jako jiná společensky žijící zvířata, po ztrátě sociálního partnera výrazně posílí ostatní společenské vazby ve skupině,“ říká Shifra Goldenbergová z CSU. „Naše studie ale naznačuje, že ani toto kompenzační chování nevyrovná znevýhodnění sirotků.

Sloní tety tedy matku nenahradí, a bez nich se mláďatům vede minimálně v prvních letech osiření hůře. Jak dodává Wittemyer: „Sloni jsou vysoce expresivní, vyjadřují často své upřímné reakce: volají na pozdrav, třou se o sebe. Tyto projevy také odráží míru společenské integrace jednotlivců. V případě sirotků je však patrný útlum: například méně vítají ostatní a jsou ostatními nepříbuznými jedinci méně zdraveni. Tyto tendence hodně napovídají o možných nepřímých důsledcích pytláctví na společenské chování slonů.“

Ohrožuje nedostatek sociálních interakcí a péče od příbuzných přežití sloních sirotků? Wittmeyer ani Goldenbergová to zatím nedokážou jednoznačně potvrdit. Dosavadní výzkum se totiž týkal jen relativně malého vzorku africké sloní populace v národních rezervacích Samburu a Buffalo Springs v Keni, a běžel jen deset let. Do života zdejších sloních stád několikrát negativně zasáhla extrémní sucha i ataky pytláků.

To vše tedy komplikuje nalezení jednoznačné odpovědi, zda se přežití sirotků a jejich schopnost nalézt partnera a plodit sociálně funkční potomky nějak liší od jedinců, kteří vyrůstali v kompletní rodině a příbuzensky více provázaném stádu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist