http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prilivova-elektrarna-ve-francii-vyrabi-stejne-jako-dlouhe-strane
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Nejstarší přílivová elektrárna ve Francii vyrábí stejně jako Dlouhé Stráně Video

24.11.2016 09:00 | PAŘÍŽ/PRAHA (ČTK)
Před půl stoletím, 26. listopadu 1966, byla zprovozněna první velká přílivová elektrárna v ústí řeky Rance v Bretani, jejichž 24 turbín s výkonem 240 MW vyrobí ročně asi 500 GWh elektřiny.
Před půl stoletím, 26. listopadu 1966, byla zprovozněna první velká přílivová elektrárna v ústí řeky Rance v Bretani, jejichž 24 turbín s výkonem 240 MW vyrobí ročně asi 500 GWh elektřiny.
Přílivové elektrárny, které využívají k výrobě elektřiny opakování přílivu a odlivu moře a tím kinetické energie rotace Země, nejsou příliš využívány. Nyní pracují ve světě tři větší takové elektrárny, jejichž výkon je ale dohromady jen něco přes 500 MW. Jejich výhodou je proti mnohem progresivnějším větrným a solárním elektrárnám lepší předpověditelnost přílivu a odlivu. Před půl stoletím, 26. listopadu 1966, byla zprovozněna první velká přílivová elektrárna v ústí řeky Rance v Bretani, jejichž 24 turbín s výkonem 240 MW vyrobí ročně asi 500 GWh elektřiny, tedy zhruba stejně jako nejvýkonnější vodní elektrárna v ČR, Dlouhé Stráně.
 

Francouzská elektrárna, jejíž podíl na trhu s elektřinou v zemi je asi 0,12 procenta, byla 45 let největší hrázovou elektrárnou světa. Koncem roku 2011 ji ale s výkonem 254 MW překonala jihokorejská elektrárna Sihwa ve Žlutém moři.

Nejstarší nálezy vodních mlýnů využívajících energie pohybu mořských hladin sahají až do 13. století. Některá z těchto zařízení byla v okolí Mont Saint-Michel v provozu ještě na počátku 20. století. Anglickou Dee Hydro Station v Cheshire z roku 1913 o výkonu 635 kW je možno pokládat za nejstarší přílivovou elektrárnu. Zásadní předěl ale znamenala stavba elektrárny ve Francii při ústí řeky Rance.



Myšlenka stavby moderní přílivové elektrárny v tomto místě vznikla někdy před druhou světovou válkou zejména kvůli velkému rozdílu hladin mezi odlivem a přílivem, který dosahoval sedm až 13,5 metru. Stavba začala v roce 1960 a slavnostně byla otevřena prezidentem Charlesem de Gaullem. Elektrárnu, jejíž výstavba stála 620 milionů franků, provozuje státní společnost Électricité de France (EDF).

Přehradní hráz v délce 750 metrů spojuje východní břeh, jehož se dotýká jižně od měst Dinard a Saint-Malo, se západním. U levého břehu je plavební komora s lodní propustí, pak samotné těleso elektrárny s halou pro 24 turbín a tři transformátory, pak je 165 metrů sypaná hráz zakončená šesti propustmi. Po střeše elektrárny, koruně hráze a po dvou zvedacích mostech nad lodními komorami vede silnice, jež zkrátila spojení Saint-Malo s Dinardem o 30 kilometrů. Turbíny využívají jak proud řeky, tak i rozdíl hladin v důsledku přílivu a odlivu. Lopatky turbín mají proto nastavitelný sklon a mohou se otáčet na obě strany. Jednotky mohou pracovat v režimu výroby elektrické energie, nebo vodu naopak přečerpávat do nádrže.

Elektrárna přispívá na ekologické výzkumy související s vlivem stavby na životní prostředí. Přerušením toku řeky byly totiž zcela změněny hydrodynamické poměry v okolí, což mělo za následek mizení flóry, mořské fauny a mnoha ptačích druhů. Poslední výzkumy ale ukázaly, že po letech došlo k rovnováze.

Deset let po úspěšném spuštění přehrady Rance se pro podobný pokus rozhodli i Kanaďané v zálivu Fundy Bay u Nového Skotska, kde rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem dosahuje až 21 metrů. V roce 1984 byla otevřena elektrárna Annapolis s výkonem 20 MW. V září 2011 pak byla spuštěna jihokorejská přílivová elektrárna Sihwa s deseti turbínami a výkonem 254 MW; v prvním roce dodala do sítě 560 GWh elektřiny.

Tato "zelená energie" snížila spotřebu dovážené ropy v oblasti a Jižní Korea se rozhoduje o podobném využití dalších míst u západního pobřeží. Hrázová přílivová elektrárna v zálivu Inčchon s výkonem až 1000 MW má být spuštěna příští rok, další u města Sosan má mít výkon 500 MW.

V současné době existuje několik rozjednaných projektů na stavbu přílivových elektráren, kromě Jižní Koreje například v indickém státu Gudžarát, Británii či Rusku. Loni se začala stavět tzv. lagunová elektrárna u velšského města Swansea, která má mít výkon 320 MW.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist