https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/primorozci-arabsti-byli-ve-volne-prirode-vyhubeni-jejich-zachrana-se-ale-povedla-jenze-kam-ted-s-nimi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přímorožci arabští byli ve volné přírodě vyhubeni, jejich záchrana se ale povedla. Jenže kam teď s nimi?

19.4.2017 05:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
V současnosti se na území Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Ománu a Izraele nachází v reintrodukčních zařízeních okolo jedné tisícovky přímorožců arabských.
V současnosti se na území Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Ománu a Izraele nachází v reintrodukčních zařízeních okolo jedné tisícovky přímorožců arabských.
Záchranný program populace antilopy přímorožce arabského, na kterém se podílí i královská rodina z Rás al Chajma, přináší výsledky. Dobré zprávy ale nečekejte: antilop chovaných na území rezervací už je dnes tolik, že kapacita chovných zařízení jim už nestačí. Návrat odchovanců do volné přírody ale možný není. Informuje o tom server The National.
 

Královská rodina z Rás al Chajma přináleží k jednomu ze sedmi autonomních emirátů Spojených arabských emirátů. V této vysoké společnosti patří k dobrému jménu i zájem o ochranu přírody. Respektive chov reprezentativních zvířat. Například ikonických přímorožců arabských, kteří ve volné přírodě vyhynuli kvůli pytlákům zhruba v roce 1972. Tyto relativně malé, zhruba sedmdesátikilové antilopy, však měly štěstí v neštěstí. V soukromých menažériích a zoologických zahradách řady ropných šejků se jich nacházelo dostatečné množství, aby bylo možné zřídit centrálně řízený záchranný chov. A když nad jejich záchranou převzala patronát sama královská rodina, začala kampaň přinášet nepopiratelné výsledky. Například?

Do původně stohektarové rezervace Al Wadi bylo v roce 2009 přivezeno osm přímorožců, osm gazel obecných a osm džejranů (písečných či pouštních gazel). Dnes zde žije 43 přímorožců, 52 džejranů a 10 gazel. Rezervace, do které jsou svážena zvířata i z jiných chovů, již musela svou rozlohu zvýšit pětkrát, aby dokázala narůstající počty zvířat pojmout. Rychlé přírůstky početnosti dříve ohrožených antilop vedou Razana Al Mubaraka, tajemníka Agentury pro životní prostředí v Abu Dhabi k následujícímu prohlášení: „Návrat přímorožců bude pravděpodobně jedním z největších ochranářských úspěchů posledního desetiletí.“ Zdůraznil také, že úspěch záchranného chovu přímorožců je názorným příkladem závazku, který učinily Spojené arabské emiráty vůči ochraně přírody už v šedesátých letech.

Ne každý to ale vidí stejně pozitivně. „Přírůstek populace přímorožců i džejranů je pro nás velmi dobrá zpráva, tedy alespoň v termínech úspěšnosti chovu,“ říká Ryan Ingram, vedoucí rezervace Al Wadi. „Jenže se momentálně nacházíme v bodu, kdy buď budeme potřebovat mnohem více prostoru, abychom udrželi pasoucí se stáda v pohybu, nebo budeme muset část populace někam přemístit.“ Stávající pobyt většího počtu gazel a antilop na jednom místě totiž vede k přepásání řídkého travního pokryvu a k zásadnímu narušení celého ekosystému Al Wadi. O místo je tu skutečně nouze: rezervace nemůže přerůstat do neúživné pouště a zbytek „oázy“ je už součástí hotelového resortu Al Wadi Ritz-Carlton.

Navrhované přemístění několika desítek jedinců ale není snadné. „Celá taková operace by byla velmi komplikovaná, nákladná a delikátní,“ říká Ingram. „Navíc se může odehrávat jen v určité části roku, a i tak je pro zvířata velmi stresující.“ Je tu ale jiný problém. Přímorožce je sice teoreticky možné přemístit, fakticky ale není kam.

Zvířata totiž už předem odmítá i největší chovné zařízení svého druhu, dubajská Desert Conservation Reserve. „I tady máme velký problém s přesáhnutím kapacity,“ říká tamní vedoucí záchranného programu Greg Simkins. Jím spravované zařízení jich už totiž hostí 450. „Dostali jsme se do fáze, kdy bychom potřebovali mít méně přímorožců. Ano, na přelomu let 1999-2000 to byl ohrožený druh a potřebovali jsme je množit. Ale teď se sami přímorožci stávají oběťmi našeho chovatelského úspěchu.“

David Mallon, zoolog a specialista mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), varuje, že nahuštění příliš mnoha přímorožců na jednotku plochy představuje pro zachráněná zvířata rizika. „Příliš vysoká početní hustota povede k bojům, zvláště tam, kde jsou samci ve stádech dohromady se samicemi. A dalším problémem je přepásání celých ekosystémů. Všechno tu totiž záleží na dostatku primárního zdroje potravy, tedy vegetaci. Když přímorožci vypasou trávu, zmizí i úkryt pro trnorepy, malé hlodavce a savce, a tím i pro pouštní lišky, sovy a divoké kočky.“ Z úspěšné záchrany přímorožců se tedy pomalu stává velmi špatná zpráva pro řadu dalších ohrožených druhů živočichů.

Otázku, kolik prostoru by bylo zapotřebí, aby přímorožci nedevastovali přepásáním okolní ekosystém, řešil i Tamer Khafaga, vedoucí plánování rezervací Spojených arabských emirátů. Vypočítal, že rozumná rozloha pro jednoho přímorožce by měla činit zhruba sto hektarů. Jen pro představu, Dubai Desert Conservation Reserve má 22 500 hektarů (na 450 přímorožců), a Al Wadi 500 hektarů (na 43). A jiné prostory zatím nejsou k dispozici. Z hlediska zachraňování a záchrany druhu urazili v posledních padesáti letech přímorožci dlouhou cestu. Z druhu vyhubeného ve volné přírodě se v roce 1982 stal ohroženým a od roku 2011 se počítá „jen“ mezi zranitelné. Zdá se ale, že spolu s tím, jak se snižuje míra jeho aktuálního ohrožení, klesá i zájem o dotažení jeho záchrany do finiše.

David Mallon dodává, že v současnosti se na území Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Ománu a Izraele nachází v reintrodukčních zařízeních okolo jedné tisícovky přímorožců arabských. „A dalších 6-7 tisíc se nachází v zajetí a částečně volných výbězích, ať už pod kontrolou vládních agentur, ochranářských organizacích nebo v soukromých sbírkách.“ Počty přímorožců rostou a budou růst. Otázkou zůstává, jestli se někdy podaří učinit poslední krok k záchraně, tedy vrátit úspěšně namnožené přímorožce zpět do volné přírody.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist