Pro Česko začne platit Pařížská dohoda o snižování emisí
Pařížská dohoda má 169 smluvních stran, patří k nim všechny státy Evropské unie. Z EU bylo Česko posledním státem, který k dohodě přistoupil. Přijata byla už v roce 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016. "Je symbolické, že ČR po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Pro Česko znamená dohoda závazek, aby snížilo emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti roku 1990. Podle ministerstva životního prostředí by s tím země za současného stavu neměla mít problém. "V současné době snižování emisí přispívá masivní zateplování budov a domů z programu Nová zelená úsporám a Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech, včetně podpory elektromobility," uvedlo ministerstvo. Dodává ale, že po roce 2020 budou nutné razantnější kroky ke snížení emisí.
To chtějí také ekologické organizace, podle nichž je potřeba snížit závislost na fosilních palivech. "Už patnáct let emise mírně - jakkoliv stále velmi nedostatečně - snižujeme, a ekonomika přitom roste. Další snížení emisí přispěje k vyčištění ovzduší a zároveň vytvoří pracovní místa v čistých odvětvích, která nahradí zanikající pozice ve fosilní energetice. Vzniknou i zakázky pro domácí strojírenský a stavební průmysl," uvedlo ve společné tiskové zprávě sedm ekologických organizací.
Kromě snižování emisí vymezuje Pařížská dohoda také to, jak se adaptovat na změnu klimatu a jak spolupracovat s rozvojovými státy a podpořit je. Ekologové by uvítali, aby Česko výrazně navýšilo svoji pomoc chudým zemím pro zvládání klimatické změny. Česko by podle nich mělo místo současných 200 milionů korun uvolňovat na tyto účely v budoucnu až deset miliard korun.
"Adaptace neznamená pouze obměnu zemědělských plodin, stavby hrází, lépe izolované domy, uvyknutí častějším povodním nebo velmi horkým létům. Také může jít o stěhování milionů lidí. Pokud vláda chce systematicky pomáhat ohroženým lidem přímo v místech problémů, musí výrazně zvýšit pomoc chudým zemím se zvládáním dopadů změny klimatu," komentovala současné kroky ČR Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis.
Země, které k Pařížské dohodě přistoupily, nyní projednávají pravidla pro její praktické naplňování. Měla by být přijata na zasedání v Polsku v roce 2018. Zástupci zemí je budou připravovat na letošním zasedání v Bonnu, které začne příští týden.
reklama
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové