Proč má zebra pruhy? Je to repelent, tvrdí vědci
Tým, vedený Gáborem Horváthem a Susanne Åkessonovou, zjistil, že pruhy chrání zvířata před bodavým hmyzem. Vědci vypozorovali, že pruhovaná zvířata téměř nepřitahují nenasytné ovády, kteří zvířata ruší při pastvě a jsou také přenášeči nemocí.
Studie, publikovaná v Journal of Experimental Biology, vysvětluje, že tento hmyz využívá vertikální polarizaci slunečního světla, díky které se orientuje. Podle maďarských vědců je to proto, že tak se odráží světlo od vodní hladiny, což je pro hmyz životně důležité prostředí, ve kterém se rozmnožují. Nicméně samičky ovádů jsou schopné se orientovat i podle horizontální polarizace světla, které se odráží od kůže zvířat.
Tím si vědci vysvětlují, proč jsou ovádi nejvíce přitahování tmavými koňmi, zatímco bíle zbarvení lákají nejméně. Vědci také poukazují na fakt, že embrya zeber mají nejdříve čistě tmavou kůži, bílé pruhy se vyvinou těsně před narozením. Vědci zkoumali, zda se pruhy na kůži zebry vyvinuly právě proto, aby zakryly přitažlivou tmavou kůži a tím zvířata ochránily před krev pijícm hmyzem.
Na farmě nedaleko Budapešti vědci zjišťovali, jak budou ovádi reagovat na kůži s pruhy různé šířky, hustoty a různě zahnuté a také jak budou reagovat na polarizované světlo, které odrážejí. Hmyz vědci chytali pomocí lepidla a oleje. Zjistili, že hmyz méně lákala pruhovaná kůže s tím, že čím byly pruhy užší, tím méně na ně ovádi létali.
Vědci čekali, že pro hmyz budou nejvíce přitažliví tmaví koně, nejméně bílí a pruhovaní budou mezi nimi. Ve skutečnosti se ale ovádi nejméně zajímali právě o zvířata s pruhy. Když vědci porovnali šířku a polarizační odrazy pruhů skutečných zeber, zjistili, že se shodují s právě s těmi vzory, které nejméně přitahovaly hmyz na testovaných koních.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí