http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prvni-obeti-militarizace-jihocinskeho-more-jsou-koralove-utesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

První obětí militarizace Jihočínského moře jsou korálové útesy

5.7.2017 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jihočínské moře bují podmořským životem i armádním arzenálem. A nejde to dobře dohromady.
Jihočínské moře bují podmořským životem i armádním arzenálem. A nejde to dobře dohromady.
Horká místa světové biodiverzity se mohou překrývat i s „hot-spots“ geopolitických zájmů. Typickou ukázkou jsou pak korálové ostrovy Jihočínského moře, na které si kvůli jejich strategické pozici dělá nárok přinejmenším šest různých zemí. A spolu s tím, jak se z útesů a atolů stávají betonová monstra pevností mizí z oblasti i život. Informuje o tom server Mongabay.
 

Čím je Jihočínské moře významné a důležité? Pohled biologů se tu s názorem politických zástupců Číny, Vietnamu, Bruneje, Filipín, Malajsie (a Kambodže nebo třeba Tchaj-wanu) zřetelně rozchází. Ti první totiž vidí relativně mělké moře s průměrnou hloubkou 1200 metrů, které hostí skutečně nebývalé množství druhů ryb a bezobratlých na relativně malé ploše. Konkrétně pak asi 6000 druhů ryb a kolem 600 druhů korálů. Díky tomu vnímají celé moře jako mimořádné centrum biologické rozmanitosti a jednotlivé prstence a shluky ostrovů jako zásadní místa na mapě světové biodiverzity. Asijští politici to ale mají jinak.

Jihočínské moře a jeho ostrovy (které si zmíněné země současně nárokují) jsou především zásadní obchodní trasou, kterou proteče každý den 50 % světové lodní tonáže. Zdejší moře také pokrývá 12 % světového výlovu ryb (v celém Indickém oceánu se za rok naloví jen dvě třetiny toho, co zde), a současně se pod jeho povrchem nachází obrovská naleziště ropy a zemního plynu. Jinými slovy, v ovládnutí Jihočínského moře spatřují tyto země zásadní prioritu, která jim umožní kontrolovat obchod a zdejší zdroje.

A k tomu, aby tuto nadvládu nad oblastí stvrdili, vznikají pod vlajkami daných zemí na zdejších korálových ostrovech a útesech pevnosti, přístaviště, mola, raketové základny a letiště. Součástí těchto militarizačních kroků je i rozsáhlá výstavba nové souše. Například Čína tu v posledních letech na základech částečně zanořených útesů vybudovala 3000 akrů nové pevniny. Pro zdejší podvodní přírodu je to ale naprostá katastrofa.

Jihočínské moře, čilý vojenský provoz.
Jihočínské moře, čilý vojenský provoz.

V průběhu výstavby ranvejí a odpalovacích ramp jsou odstřelovány hlubinnými náložemi celé kusy dna a korálových útesů, aby mohly být využity jako materiál pro výstavbu nad hladinou. Na problém totální likvidace zdejšího ekosystému upozornil jako první Greg Asner, podmořský biolog Carnegieho Institutu pro vědu. Jeho výzkum „strategického“ shluku Spratlyho ostrovů ve středu Jihočínského moře totiž skončil dříve, než vlastně začal.

Asner se poté, co se na vlastní oči přesvědčil o nebývalém druhovém bohatství zdejších korálů, rozhodl vytvořit „podmořskou mapu“. Komplikované dojednání výpomoci satelitů, které mu s jeho prací vydatně pomohlo, dokázalo zachytit kontury až 90 % všech přítomných zanořených útesů. Navazující výzkum už ale neproběhl: v průběhu necelých tří let se ze Spratlyho ostrovů stala vojenská oblast, nad kterou není přítomnost satelitů ani potápěčů žádaná.

Jen stovky metrů od sebe tu stojí raketová a radarová centra a základny, která si jako pojistku pro budoucnost vybudovala Čína, Tchaj-wan a Vietnam. Biologové by měli spoustu otázek, ale odpovědi na ně tu už hledat nemohou. Zajímalo je například, jak si stojí zdejší korálové útesy, pokud jde o jejich zdravotní stav a bělení. Jenže žádná ze zemí, které si ostrovy nárokuje, nemá zájem o pohyb přírodovědců. Biolog Camilo Mora tu ale s výzkumem v roce 2016 také nepochodil.

Na základě mapy korálů, kterou vytvořil Asner, jen mohl konstatovat 70 % úbytek nad hladinu vystupujících korálových ostrovů. Překrývá je totiž beton přistávacích ploch a přísně tajných bunkrů. „Shluky ostrovů, atolů a útesů v Jihočínském moři jsou jako řetěz, kterým prochází život. Jeho jednotlivé části jsou ale už nyní zpřetrhány,“ dodává Asner. Děsivá je přitom rychlost, s jakou bere ekosystém Jihočínského moře za své. Tři a půl milionu kilometrů čtverečních je tu ničeno v průběhu posledních tří až pěti let.

Profesor John McManus z Univerzity v Miami dlouho doufal, že se podaří zdejší neobývané ostrovy a útesy uchránit před lidmi, a to právě na základě mezinárodního práva. Sporné území by jednoduše nepatřilo nikomu, a zdejší podmořský svět by tak mohl s přehledem přežívat. Současný scénář je ale přesně opačný. Ostrovy a útesy si nárokují všichni, a proto nabývá likvidace zmíněného území takového rozsahu.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist