Psi nám prý rozumějí víc, než si myslíme

Border kolie Chaser je pes s nejširší známou slovní zásobou. Fenka žije od roku 2004 u Johna Pilleyho z Jižní Karolíny a za tu dobu se naučila 1022 slov. Uvážíme-li, že absolvent střední školy končí studium se zásobou 60 000 slov, není to málo. Informuje o tom deník International Herald Tribune.

Pilley je psycholog a má za sebou třicetiletou kariéru výuky na vyšší odborné škole ve Spartanburgu. Když v roce 2004 odcházel do důchodu, přečetl si, že se v Německu podařilo naučit border kolii jménem Rico rozeznat slovem 200 předmětů, hlavně hraček a balonků.

Rozhodl se, že experiment zopakuje a koupil si od místního chovatele Chaser. Vyvinul k tomu vlastní techniku a popsal ji v časopise Behavioural Processes. Čtyřicetkrát pejskovi ukázal a pojmenoval předmět, pak ho schoval a uložil najít. Denně se Chaser naučila jedno nebo dvě slova a průběžně intenzivně procvičovala ta, která pozapomněla. Za tři roky se propracovala k rozpoznání 800 plyšových hraček, desítek balonků, létajících talířků a plastových předmětů.

Border kolie jsou mimořádně aktivní a inteligentní psi. Děti se denně naučí deset slov. Chaser se sice učila pomaleji, ale v těžších podmínkách. Pro ni bylo nové každé slovo, zatímco děti se učí v souvislostech, díky nimž si termíny snáze pamatují.

Pilley chtěl původně jen překonat německý rekord. Když Chaser zvládla 1000 slov, začal se cvičitel nudit a přešel od výuky termínů ke gramatice. Už při výcviku Rika se vynořila otázka, zda se pes při rozkazu "přines míč" domnívá, že slovo přines je součástí názvu objektu, nebo zda ví, že jde o nezávislý termín.

Pilley Chaser naučil tři akce: přinést, vyčichat a ohmatat packou. Pak před ni položil tři ze známých předmětů a ke každému přiřadil jiné sloveso. Fenka reagovala správně, protože pochopila, že sloveso není součástí názvu. Navíc se dokáže orientovat i v kategoriích předmětů a ví, že pod slovo balon jich spadá několik stejně jako pod slovo talířek. A stejně jako děti se učí negací. Je-li mezi známé hračky zamíchán neznámý předmět a dostane-li příkaz přines s neznámým slovem, vybere právě ten nový.

Ale nemůže to být také jinak? Nespočívá tajemství v mimořádné citlivosti zvířat a jejich schopnosti vyčíst odpověď z pánova chování? V Německu žil začátkem 90. let kůň jménem Hans schopný odpovídat správně na aritmetické úkoly. Kopytem vždy vyklepal správnou odpověď. Ale pak se přišlo na to, že úspěšný byl jenom v případě, že odpověď znal také dotazovatel. Hans totiž odečítal pohyby jeho hlavy a těla a klepal tak dlouho, dokud se zadavatel neuvolnil.

Kolie byly záměrně šlechtěny jako psi mimořádně pozorní k pokynům pána, aby byly schopné uhlídat velké stádo ovcí. Ty, které nedávaly pozor na člověka nebo na ovce, nebyly zařazovány do chovu. "Sledujte kolii při práci s pánem a uvidíte, na jak minimalistické gesto dokáže reagovat," říká odbornice na chování psů Alexandra Horowitzová.

Poznatku z Hansova výcviku si byli vědomi jak Pilley, tak Jiliana Kaminská, která testovala schopnosti Rika. Oba pejsci proto dostávali rozkaz přinést nějaký předmět v jiné místnosti, než byly hračky uloženy. Nemohli tak při výběru vidět reakce pánů. A obstáli.