Ptáků popálených elektřinou přibývá, upozorňují ochránci přírody

Přestože ptákům nebezpečné elektrické sloupy z krajiny postupně mizí, ptáků, které elektřina popálila neubývá. Naopak. V záchranných stanicích ptáků, kterým se elektřina stala osudnou, podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) loni přibylo. Pro většinu z nich je přitom zásah proudem rozsudkem smrti a ani ti, kteří přežijí se už do volné přírody nevrátí, dodávají ochránci přírody.

Na problém s nezabezpečenými sloupy elektrického vedení upozorňují ochránci přírody podle svých slov už desítky let. A mnoho nebezpečných sloupů se i díky jim už podařilo vyměnit. Tempo výměny je však velmi pomalé. Na „sloupech smrti" tak stále zbytečně hynou tisíce ptáků, upozorňuje ČSOP.

Do Národní sítě záchranných stanic, kterou ČSOP koordinuje, se v loňském roce dostalo 714 popálených ptáků. To je podle Zdeňky Nezmeškalové 35 % nárůst oproti předchozímu roku. Třem čtvrtinám takto poraněným ptákům záchranné stanice už nedokáží pomoci, zranění popálením končetin je prakticky neléčitelné a trpícím ptákům mohou zprostředkovat jen rychlou smrt.

Udržet při životě se loni podařilo jen 124 popálených zvířat, do přírody se jich vrátilo 58. „Měli štěstí, že je někdo nalezl ihned po úrazu a bezprostředně poté se dostali do záchranné stanice," vysvětluje Zdeňka Nezmeškalová. Většina z léčených ptáků zůstává s trvalými následky po úrazu v záchranných stanicích v expozičních prostorách. I díky nim se tak o problému nebezpečných sloupů vysokého napětí podle Zdeňky Nezmeškalové dozvídá široká veřejnost.

Popálených zvířat, která nemají to štěstí, že je někdo pod sloupy najde, je ale podle odborníků mnohem více. Zůstávají ležet pod elektrickým vedením mnoho dní. O mnohé z nich se postarají lišky, jiná čeká krutá pomalá smrt v důsledku postupující nekrózy tkání, dehydratace či napadení larvami hmyzu.

Péče o těch 714 popálených ptáků vyšla asi na 1 milion korun. Ve srovnání s jinými pacienty stanic tedy nebyla podle ČSOP drahá. „Zejména proto, že u většiny z nich šlo pouze o náklady na transport, utracení a odvoz do kafilerie,“ konstatuje Zdeňka Nezmeškalová. Energetické společnosti podle jejích slov sice formou darů pár vybraných záchranných stanic podporují, ale odpovědnosti za péči o ptáky poraněné na jejich elektrických zařízeních se zříkají a náklady na ní hradit nehodlají. Většina stanic tak musí hledat jiné finanční zdroje, například dary od svých příznivců.

---

reklama

---