Ředitelství vodních cest přepracovalo dokumentaci EIA k jezu v Děčíně

Ředitelství vodních cest (ŘVC) odevzdá ministerstvu životního prostředí přepracovanou dokumentaci pro posouzení vlivu chystaného jezu v Děčíně na životní prostředí (EIA). O schválení děčínského jezu se ŘVC snaží od roku 2005. Naposledy s dokumentací na MŽP neuspělo vloni v květnu. Podle ministerstva byl dokument údajně nepřehledný a chyběl v něm konkrétní popis přímých a nepřímých dopadů stavby na říční ekosystém.

Protože řada dotčených subjektů je z Německa, bude nová dokumentace k dispozici v českém i německém jazyce, řekl ČTK Jan Hodovský, jednatel společnosti Well Consulting, která pro ŘVC dokumentaci zpracovala. Podle něj se tak zkrátí proces připomínek a zároveň je to způsob jak zvýšit transparentnost tohoto řízení.

Zásadní změnou je podle Well Consulting zpracování kompletně nového posudku vlivu stavby na soustavu Natura 2000. Tato část dokumentace byla v minulosti v centru kritiky ze strany ekologických organizací. Jejich požadavkům ŘVC nově ustoupilo například tím, že do projektu zahrnulo zábrany proti vplouvání tažných ryb do prostoru vodní elektrárny. Přepracovanou verzi Well Consulting podle Hodovského projednala s dotčenými odbory MŽP, s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a České středohoří.

Podle mluvčí MŽP Michaely Jendekové bude proces po odevzdání dokumentace pokračovat možnými mezistátními konzultacemi, pokud o ně Německo požádá. Následně bude zpracován oponentní posudek a bude se konat veřejné projednání. Teprve poté ministerstvo životního prostředí vydá stanovisko k posouzení vlivů stavby na životní prostředí, dodala.

Výstavba plavebního stupně v Děčíně je podle ministerstva dopravy dlouhodobě považována za nejdůležitější říční stavbu. Úřad si od ní slibuje zachování tuzemské lodní dopravy, která se v současnosti podle rejdařů nachází v kritickém stavu. Vodní cesta je podle nich nedobudovaná a současný stav, když je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, prý neumožňuje efektivně podnikat. To se odráží i na počtu lodí. Podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského provozovali v roce 1990 na českých řekách rejdaři zhruba 1000 nákladních lodí. V současnosti jich je v provozu 68.