Reuters: Výroba biopaliv v Africe vyvolává rozepře

Zemědělci v Sierra Leone říkají, že nevěděli, do čeho jdou, když pronajali půdu pro výrobu biopaliv. Nyní se obávají, že je ohrožena sklizeň potravin. Zastánci biopaliv na africkém venkově naopak říkají, že pomohou v boji proti změnám klimatu, pokryjí místní chronický nedostatek energie a poskytnou potřebné příjmy z jinak podužívané zemědělské půdy, píše server Reuters.com.

„Byli jsme podvedeni,“ říká farmář Alie Bangura. „Věci, které nám za naši půdu slíbili, nesplnili.“ Společnost Addax Bioenergy, která pronajímá kolem 50 000 ha pro pěstování cukrové třtiny v chudé oblasti západoafrické zemi, se ale brání, že přímo k zemědělcům jde 12 dolarů za hektar a že rozvojový program zajistí všem obcím dostatek jídla.

I environmentální skupiny jsou znepokojeny tempem, s jakým jsou obrovské plochy v Africe zabírány na pěstování plodin k výrobě biopaliv. Studie Friends of the Earth uvádí, že poptávka zahraničních firem si žádá nejméně 5 milionů hektarů polí v 11 afrických zemích. Etiopie vyčlenila 700 000 ha pro cukrovou třtinu a až 23 milionů pro keř jatropha. Keňa i Angola obdržely návrhy na využití 500 000 ha pro biopaliva a v Beninu se plánuje pěstování palmy olejné na 400 000 ha.

„Zábor stále probíhá. A je docela alarmující, že velké množství pozemků získaly velké společnosti,“ řekla Reuters ředitelka africké sekce Greenpeace Olivia Langhoffová. „Je nejisté, jestli to Afričanům přinese nějaké výhody. Místní komunity a zemědělci jsou totiž zapojovány minimálně.“ Langhoffová dodává, že v mnoha případech společnosti slibují, že budou používat pouze neobdělávanou nebo méně úrodnou půdu, ale plantáže pak expandují i na pozemky s dobrou půdou a vytlačují potravinářské plodiny.

Také obyvatelé z okolí plantáží Addaxu nečekali, že se nový způsob hospodaření dotkne i sezónně zamokřených ploch vhodných pro pěstování rýže, protože cukrová třtina je pěstována na sušších místech. „I když Addax tato pole opustí, nebudeme moci pracovat,“ říká farmář Abdulai Serry. „Vykopali kanály a voda se tam už dlouho nezdrží.“ Addax ale tvrdí, že se k vesničanům chová fér a věc byla předem konzultována.

Na kontinentě, kde většina lidí na venkově žije ve velmi skromných podmínkách a rostoucí populace soutěží o ubývající zem, jsou konflikty okolo orné půdy běžné a příchod zahraničních firem je jako přilévání oleje do ohně, komentuje situaci Reuters. V roce 2008 přivedly vysoké ceny potravin Čínu nebo Saudskou Arábii ke snaze zemědělsky hospodařit v zahraničí, což také vyvolalo protesty. Pronájem téměř poloviny orné půdy na Madagaskaru jihokorejskému Daewoo a následná vlna protestů stála dokonce Marca Ravalomanana prezidentskou funkci, připomíná Reuters.

Většina expertů si přesto myslí, že výroba biopaliv v Africe budoucnost má, ale musí být řádně kontrolována. „Biopaliva mohou v Africe zlepšit přístup k palivům ... a přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, ale samozřejmě nejsou samospasitelná,“ říká mluvčí UNEP Nick Nuttall. „Afrika musí být ve svých rozhodnutích ohledně biopaliv opatrná.“

Podle článku Simona Akama „Africa mulls biofuels as land grab fears grow“ z 30. listopadu 2010.

---

reklama

---