Sanace zeminy z Labe, kterou kontaminovaly bifenyly, skončila
Zvýšený výskyt bifenylů zaznamenalo Povodí Labe v řece v polovině roku 2015. "Byla to vskutku důkladná detektivní práce inspektorů, kteří museli zjistit, odkud se polychlorované bifenyly vzaly," uvedl Vacek.
Případ sledovali i v Německu, kde zvýšený obsah karcinogenů v Labi také naměřili. "Firma, která prováděla otryskávání starého nátěru, k tomu použila abrazivo. Byť byl most zakrýván, došlo k rozprášení na okolní břehy a úniku do povrchových vod," popsal Vacek. "Nutno podotknout, že jediným faktorem ovlivňující PCB v Labi není jen železniční most, ale je to naše průmyslová historie," zdůraznil. Úhyn živočichů inspektoři nezjistili, ovlivněno bylo ale životní prostředí.
Firma dostala pokutu a musela provést sanaci břehů. Převážnou část zeminy z Labe odtěžila loni v létě, kdy byl nízký stav vody. "Byť to byla kauza velmi složitá s dopadem mezinárodním, můžu kvitovat, že sanace skončily před termínem, který jsme jim dali," řekl Vacek. Náklady na sanaci podle něj přesáhly milion korun, odvezlo se přes 600 tun zeminy.
Otryskávací písek předala firma společnosti Ladeo, která v Lukavci na Litoměřicku provozuje skládku nebezpečného odpadu. ČIŽP potrestala Ladeo za to, že převzala odpad se zvýšeným obsahem polychlorovaných bifenylů. Limit je 50 mikrogramů na kilogram sušiny, daný odpad měl koncentraci zhruba 54 mikrogramů na kilogram sušiny. Objem odpadu činil 218 tun. Společnost dostala pokutu 600.000 korun, proti níž se odvolala k ministerstvu životního prostředí. To pokutu potvrdilo a firma ji podle Vacka už uhradila.
Polychlorované bifenyly se v minulosti používaly jako náplně do transformátorů a elektrických kondenzátorů, jako hydraulické kapaliny a jako změkčovadla. V Československu byla výroba zakázána už v roce 1981.
reklama
