Průmyslu se nelíbí výše poplatků za znečištění ovzduší, přestože je postupně přestane platit

Poplatky za znečišťování ovzduší, se kterými do roku 2021 počítá nový návrh zákona o ochraně ovzduší, jdou nad rámec evropské legislativy a zbytečně sníží konkurenceschopnost českých podniků, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP). Reagoval tak na rozhodnutí sněmovny, která zásadně zmírnila původní návrh zdražování poplatků a naopak rozhodla je za devět let zcela zrušit. Podle SP přesto poplatky domácí podniky zatíží v porovnání se zahraničními. Navíc už tak budou muset investovat několik desítek miliard korun do emisních povolenek.

"Návrh nepřináší podnikům úspory, naopak dojde k navýšení jejich finančního zatížení v příštích letech, i když podle původního návrhu kabinetu měly být poplatky mnohem vyšší," komentoval schválený návrh mluvčí SP Milan Mostýn. Průmysl podle něj navíc bude muset od roku 2013 povinně nakupovat emisní povolenky v aukcích a lze očekávat, že od roku 2016 vzroste nejen jejich objem, ale i cena. "Odhadovaný příjem ve výši až 90 miliard korun v období 2013 až 2020 půjde do státního rozpočtu," řekl.

Podle původního návrhu kabinetu se měly poplatky za znečištění mezi roky 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Poslanci dnes ale přes nesouhlas ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) přijali návrh jeho stranického kolegy Jana Bureše, který ustanovení radikálně změnil. S koncem roku 2015 by tak firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021.

"Nepovažujeme jej (pozměňovací návrh) za výhru pro náš průmysl. Byl přijat mezní kompromis, za který se nedá jít," míní viceprezident SP Jan Rafaj. Vybírání poplatků za znečišťování ovzduší jde podle SP nad rámec evropské legislativy a drtivá většina zemí EU podobné opatření nemá zavedené. "Snižuje se tak konkurenceschopnost našich firem oproti evropské a světové konkurenci. Tento přístup je v rozporu s vládní Strategií konkurenceschopnosti ČR," podotkl Mostýn. "Nemůžeme tlačit podniky k tomu, aby odváděly prostředky do státního rozpočtu, investovaly masivní částky do snižování emisí a současně byly penalizovány za tuto snahu," dodal.

Mostýn upozornil, že investoři posuzují setrvání, respektive umístění nových investic na území ČR i s ohledem na přísné environmentální předpisy a zákony. "Hrozí tak ztráta průmyslových kapacit a pracovních míst v konkrétních regionech. Vedle toho nejsou zahrnuty do vybírání poplatků lokální zdroje a ani doprava, což podniky považují za diskriminující," uvedl Mostýn.

Průmysl v uplynulých letech podle Rafaje investoval nemalé peníze do moderních technologií a bude v tom pokračovat. "Kombinace novely zákona o ovzduší, náklady na nákup emisních povolenek, diskutovaná uhlíková daň a integrovaná povolení dostatečně nutí podniky k investicím do moderních technologií, které ve svém důsledku snižují znečištění životního prostředí. Zvýšení poplatku by byla další rána na naší cestě k vyšší konkurenceschopnosti," dodal Rafaj.

Zcela spokojení nejsou s návrhem zákona ani provozovatelé tepláren. "Přijatý model poplatků chápeme jako mezní kompromis v době, kdy teplárenství čekají masivní investice do modernizace a snižování emisí, zatímco provozovatelé individuálního vytápění nemusí pro zlepšení ovzduší dělat nic," sdělil ČTK ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Kritici poplatků se odvolávají mimo jiné na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost užívat nejlepší dostupné technologie. Ministerstvo financí nyní připravuje zavedení nové uhlíkové daně, která by podle týdeníku Ekonom zdražila uhlí pro domácnosti a malé firmy zhruba o polovinu.