Správa Šumavy: Blokádě neustoupíme, kácení začne tento týden
Od pátku přes celý víkend zhruba dvě desítky lidí blokují oblast Ptačího potoka na Modravě. Chtějí zabránit zničení tří tisíc stromů, které chce správa kvůli kůrovci pokácet.
Podle správy za to jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Správa parku navíc tvrdí, že jde o mediální akci Strany zelených. Blokádu totiž přijel v pátek podpořit předseda této strany Ondřej Liška, stejný den se zase vrátil do Prahy. Od pátku se v okolí Ptačího potoka, tedy na lokalitě Ztracený, nekácelo.
„V sobotu i v neděli večer bylo na místě zhruba dvacet lidí. V noci z pátku na sobotu tu ekologičtí aktivisté nespali. Na místě, které přes den blokovali, nikdo nebyl,“ říká vedoucí šumavských strážců Petr Šrail.
Podle vedení parku nejde o kácení v původních porostech, ale o běžné opatření lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách. „Tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele parku.
Podle aktivistů jde o území divoké přírody, sice v druhé zóně, kde se běžně proti kůrovci zasahuje, ale kde se již řadu let nekácelo. To nepopírá ani správa parku, odvolává se ale na prohlášení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Ten v dubnu podpořil návrh dočasného ředitele parku Jana Stráského, aby se na Ptačím potoce kácelo. Musí se ale požádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody. „Tu ale ředitel Stráský nemá a ani o ni nepožádal,“ řekl Ekolistu.cz v pátek Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Druhá výtka aktivistů směřuje na posouzení dopadu na území Natura 2000. To park skutečně nemá. „Kdybychom uvažovali o naturovém posouzení, nedočkali bychom se výsledku dříve než na podzim, a to už by kůrovec napadl další deseti tisíce stromů," prohlásil k tomu v pátek mluvčí správy Pavel Pechoušek.
Park: Posouzení nepotřebujeme
Správa parku v dnešní tiskové zprávě uvádí, že posouzení v tomto případě nepotřebuje. „V případě zásahu proti kůrovci, tak jak o něm uvažuje vedení Správy NP Šumava, se nejedná ani o koncepci ani o záměr podle paragrafu 45h zákona o ochraně přírody a krajiny, proto park nepotřebuje naturové hodnocení,“ vyplývá z rozboru právníka Petra Petržílka, bývalého stínového ministra životního prostředí za ČSSD.
Aktivisté ovšem upozorňují na to, že v místě žijí vzácní živočichové, tetřev hlušec, datlík tříprstý nebo kulíšek nejmenší. Jejich domov bude tímto zásahem poškozen.
V okolí Ptačího potoka je označeno zhruba tři tisíce napadených stromů. Správa tvrdí, že pokud nebudou pokáceny, kůrovec napadne další stromy. Podle zkušeností jich prý může být až desetinásobek. Podle správy je „asanace“ tří tisíc stromů, které jsou už kvůli kůrovci mrtvé, mnohem menší škoda na přírodě, než zánik dalších třiceti tisíc.
„Toto je princip blokády Hnutí Duha, nezamýšlí nic jiného než ochranu kůrovce. Otázkou zůstává komu a proč tím pomáhají? Při našem rozhodování převažuje zájem ochrany přírody ve smyslu zachování velké plochy zeleného lesa při obětování zlomku stromů, “ dodává Mánek.
Podle Hnutí Duha se ukazuje, že správa chce kácet za každou cenu. Podle ní je navíc zásah ekonomický nesmysl. Horský les ponechaný přirozenému vývoji by byl schopen zmladit sám a zadarmo.
Stínová rada: Kácení je zbytečné
S kácením nesouhlasí ani stínová rada Národního parku Šumava. Podle ní jde o biologicky velmi cennou lokalitu s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a o místo, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému.
„Oblast Ptačího potoka, byť formálně není v první zóně parku, je klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů. A Národní park Šumava byl vyhlášen právě pro ochranu samovolného vývoje těchto ekosystémů,“ stojí v prohlášení stínové rady.
Boj s kůrovcem v těchto místech je podle rady zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií.
Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin, říká prohlášení stínové rady. V ní zasedá dvaadvacet členů, převážně bývalých členů vědecké sekce rady parku. Tu Jan Stráský zrušil v březnu tohoto roku, většina členů pak rezignovala na místo v radě parku.
reklama