https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stare-herbare-poslouzily-ke-zmapovani-toho-jak-v-case-narustalo-zatizeni-tezkymi-kovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Staré herbáře posloužily ke zmapování, jak v čase narůstalo zatížení těžkými kovy

7.3.2017 01:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pro řadu konkrétních lokalit v Providence a okolí se díky herbářům podařil zachytit detailní popis postupně rostoucí koncentrace zinku, kadmia, olova a mědi, a to od roku 1846 až po rok 1916. Ilustrační snímek.
Pro řadu konkrétních lokalit v Providence a okolí se díky herbářům podařil zachytit detailní popis postupně rostoucí koncentrace zinku, kadmia, olova a mědi, a to od roku 1846 až po rok 1916. Ilustrační snímek.
Foto | Robert N / Flickr
Mohlo by se zdát, že herbáře s vylisovanými květinami patří k botanické praxi spíše historicky a dnes už nemají odborníkům mnoho co říct. Jak nyní názorně ukázala práce Sofie Rudinové z Brownovy univerzity, herbáře stále mohou zodpovědět celou řadu zásadních ekologických otázek. Třeba ty, týkající se znečištění půdy a ovzduší. Informuje o tom ScienceDaily.
 

Lidská civilizace si za svou dosavadní minulost může na svůj vrub připsat celou řadu aktivit, jejichž dopad na životní prostředí je devastující. Jednou z nich je i pozvolný nárůst koncentrace těžkých kovů, ať už v půdě, vodních tocích nebo ovzduší. Jejich zdrojem byla a je rozmanitá průmyslová činnost. Pokud jde o přesné stanovení koncentrací těžkých kovů v době „před nástupem industriální éry“, toneme často v nejistotě. Získat přesná data vztažená ke konkrétní lokalitě, jež by retrospektivně mapovala nárůst těžkých kovů, je totiž velmi komplikované.

Sofie Rudinová z Brownovy univerzity na Rhode Islandu se k řešení této problematiky dostala z poněkud nečekané strany. Byla totiž zaměstnána jako asistentka v depozitáři botanického ústavu a její práce spočívala v postupné digitalizaci letitých herbářových položek. Při skenování vylisovaných rostlin si povšimla toho, že řada vzorků je opatřena velmi konkrétním popisem lokalit sběru. A protože nemalá část těchto sbírek pocházela z jejího rodiště, města Providence, znala i jejich historický vývoj.

Věděla, ze kterých lokalit se staly výsypky, kde stály tovární dvory a skladiště, kde vyrostly silnice a sídliště, nebo kde se stále nachází zalesněné prostory a louky. A tak oslovila profesora botaniky Timothyho J. S. Whitfelda, aby se na základě porovnání historických vzorků z herbářů pokusili zmapovat vývoj vybraných lokalit. Původně botanická studie ale brzy dostala jiný rozměr: na základě chemického rozboru vysušených rostlin se totiž podařilo takříkajíc krok za krokem minulostí stanovit zatížení vybraných míst těžkými kovy.

Pro řadu konkrétních lokalit v Providence a okolí se tak podařil zachytit detailní popis postupně rostoucí koncentrace zinku, kadmia, olova a mědi, a to od roku 1846 až po rok 1916. Naměřené koncentrace z herbářového záznamu byly poté porovnány s tím, co obsahovaly rostliny na těch samých místech v roce 2015. Díky netradičnímu zdroji informací tak vznikl skutečně unikátní a ucelený přehled, který zatím nemá ve světě obdoby.

Práce rozhodně nebyla bez komplikací. Whitfeld a Rudinová se například museli vypořádat s tím, že rostliny disponují celou řadou mechanismů, jak nakládat s těžkými kovy. Některé je deponují do kořenového systému či hlíz, jiné je ukládají v listech. Do studie měly být také původně zařazeny i údaje o koncentraci rtuti, ale až ve finále se ukázalo, že to nebude možné. To proto, že herbářové položky v depozitáři byly průběžně ošetřovány práškovým insekticidem, chloridem rtuťnatým, a výsledky by byly kvůli tomu značně zkreslené.

„Hlavně ale práce Rudinové potvrdila význam a užitečnost zachování herbářů,“ říká Whitfeld. „Herbáře mají význam pro biogeografii, ekobotaniku, mapování invazních druhů či dopad klimatických změn na dobu a délku kvetení rostlin. Pokud budou univerzity nadále investovat do rozvoje a zachování vlastních herbářových depozit, vyplatí se jim to, a to nejen z hlediska vzdělávání studentů.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist