Stát kvůli vládnímu nařízení získá jen zlomek ceny lithia, varuje Greenpeace
Podle výpočtů Greenpeace by tak podle současných pravidel stát získal během 21 let za těžbu pouze 0,9 miliardy korun. Podle mluvčího Českého báňského úřadu (ČBÚ) nelze však výši peněz, které stát za dobývání získá, přesně specifikovat. O těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách dnes jednala i vláda, která zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum o těžbě lithia, jež minulý týden uzavřel ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou EMH. Sporem se dnes bude zabývat také Senát a v pondělí se k témuž uskuteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.
Podle Rovenského došlo ke změně nařízení vlády na návrh Českého báňského úřadu, samotnou předlohu pak na vládní stůl dalo ministerstvo průmyslu a obchodu za ministra Jana Mládka (ČSSD). Podle Rovenského ale nejspíš sám ministr nevěděl o poznámce pod přílohou dokumentu, která stanoví, že se úhrada za těžbu platí u uranu, cesia, cínu, právě lithia a dalších kovů pouze za váhu čistého dobytého kovu. Autory návrhu jsou podle Rovenského ústřední báňský inspektor František Ševčík a tehdejší právník odboru hornictví ministerstva Kamil Dočkal. Až do loňského roku přitom platila původní úprava z 90. let, podle které byla úhrada deset procent tržní ceny z prvního odbytového produktu, tedy z uhličitanu lithného.
Rozhodnutí o změně poplatků bylo podle mluvčího ČBÚ Bohuslava Machka ale správné. Nelze totiž podle něho odhadnout, zda by za starší metodiky získal stát více nebo méně peněz, protože zkušenosti s těžbou této rudy stát nemá. Stará metodika byla podle něj nespravedlivá k těžařským společnostem, protože rozptýlení lithia v hornině může být skoro nulové nebo v řádu procent. "Jednoznačně jsme na základě svých předchozích zkušeností a na základě spravedlivosti stanovili sazbu na čistý kov. Tento systém je transparentnější, přesvědčivější, vymahatelnější a měřitelnější. Jednoznačně se stavíme za to, že budeme vybírat úhradu za vytěžený čistý kov bez ohledu na to, jaká je kovnatost," řekl ČTK Machek. Ministerstvo průmyslu dnes ČTK sdělilo, že své stanovisko poskytne zřejmě ve čtvrtek.
Podle hnutí se plánuje na Cínovci vytěžit během 21 let asi 38,8 milionu tun rudy. Při ceně 14.250 amerických dolarů za tunu uhličitanu by tak její cena měla být celkem 137,7 miliardy Kč. Organizace proto podporuje návrat k poplatku deseti procent z vydobyté rudy, čímž by podle Greenpeace stát získal 13,8 miliardy korun, které by pak mohl mj. investovat do regionu.
Jednoduchá náprava však podle Rovenského není možná, protože sněmovna odsouhlasila v novele horního zákona, že se nebudou zvyšovat úhrady za vydobytý nerost v nejbližších pěti letech. Musela by tak být schválena nejdříve novela zákona.
Ke změně pravidel úhradového nařízení nebylo podle organizace Greenpeace navíc vedené standardní připomínkové řízení, ani nebyla vytvořená dopadová studie. "Je to nařízení vlády, které prošlo klasickým standardním legislativním procesem, tvůrcem tohoto nařízení vlády bylo ministerstvo průmyslu a obchodu. My, jako Státní báňská správa, jsme se nepodíleli na výši sazeb za vytěžené nerosty nerostu, pouze na systému výběru, protože jsme správci daně," rozporuje tvrzení organizace Machek.
Greenpeace se zároveň také domnívá, že není možné odebrat ložisko firmě Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals Holdings (EMH), protože by to vedlo k mezinárodní arbitráži, kterou by ČR s velkou pravděpodobností prohrála. Podle zákona má totiž firma, která provedla na vlastní náklady průzkumné práce u ložiska, přednostní právo na dobývání.
Memorandum o těžbě lithia podepsal před týdnem ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s EMH. Zatímco hnutí ANO hovoří o skandálu, podle sociálních demokratů se hnutí předsedy Andreje Babiše snaží rozdmýcháváním kauzy překrýt své problémy. Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v úterý řekl, že očekává, že vláda záležitost projedná.
reklama
Bývalý ministr Kužvart natočil dokument o těžbě zlata v Česku. Je to nekončící boj