Stát neurčil vlastníka jezer Most a Milada, brání to jejich využívání Aktualizováno

Stát dosud nevyřešil, kdo bude vlastníkem jezer Most a Milada, která vznikla na místě bývalých lomů Ležáky a Chabařovice. Do jejich rekultivace stát investoval do konce roku 2014 více než osm miliard korun. Stát také neurčil, za jakých podmínek bude nový majitel jezera provozovat, což brání dalšímu rozvoji a lepšímu využití veřejností. Upozornil na to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) s tím, že při hospodaření s penězi určenými na rekultivace nezjistil závažná pochybení. Obě jezera nyní spravuje státní podnik Palivový kombinát Ústí. Počítá s tím, že nabyvatelem budou obce v okolí jezer. Rozhodovat o tom bude vláda.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v reakci uvedlo, že státní podnik Palivový kombinát Ústí při sanaci a rekultivaci dlouhodobě spolupracuje s dotčenými obcemi. Zaměřuje se zejména na přípravu navazujících revitalizačních a resocializačních projektů, sdělil ČTK mluvčí MPO František Kotrba. "Vzhledem k dlouhodobosti procesu rekultivace, který je realizován od 90. let, nebylo reálné, aby na sebe města a obce převzaly zodpovědnost za budoucí správu, údržbu a další rozvoj dané oblasti a zavázaly se k majetkoprávnímu vypořádání pozemků v dané lokalitě v horizontu dvaceti let," míní Kotrba.

Ministerstvo průmyslu odsunulo původní termíny pro rozhodnutí o vlastníkovi jezera Milada z roku 2015 do konce roku 2017 a jezera Most z roku 2017 do konce roku 2019. Nyní se chce zasadit o to, aby termíny byly dodrženy. Vyřešením vlastnické otázky by se podle NKÚ z jezer díky dalšímu rozvoji mohly stát plnohodnotné příměstské rekreační oblasti. Jde o přístupná jezera s rozlohou přes 250 hektarů v případě jezera Milada a více než 300 hektarů v případě jezera Most. Jezero Milada leží západně od Ústí nad Labem, jezero Most severně od Mostu.

Podle ministerstva probíhají v současné době ze strany Palivového kombinátu Ústí intenzivní jednání o možné budoucí podobě majetkoprávního vypořádání pozemků v dotčených lokalitách a chystá se návrh jednotné koncepce správy a následného využívání rekultivovaných území. "Je ale nezbytné v rámci přípravy této koncepce a následného majetkoprávního vypořádání skutečně důsledně prověřit a eliminovat rizika možného poskytnutí nepovolené veřejné podpory ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže," upozorňuje mluvčí.

Kdo bude vlastníkem zrekultivovaných území, není jasné už od první poloviny devadesátých let, kdy se rozhodlo o revitalizaci obou lokalit. V roce 2011 státní podnik Palivový kombinát Ústí navrhoval převést tato území bezúplatně obcím. Ministerstvo financí a antimonopolní úřad ale upozornily na to, že převod by mohl být v rozporu s předpisy Evropské unie o poskytování veřejné podpory. Ministerstvo průmyslu ani státní podniky dosud nevyřešily, zda jde skutečně o nedovolenou podporu.

NKÚ také upozorňuje na to, že je zároveň nutné stanovit podmínky, za kterých nový vlastník tato území získá. "Jinak totiž hrozí, že tento vlastník území nebude dále rozvíjet, například stavbou cyklostezek, rekreačních zázemí, silnic, kanalizací a další infrastruktury," píše NKÚ.

Jezero Milada se otevřelo veřejnosti už loni. "Nabyvatelem by měly být obce. Řešením převodu je pověřena právní kancelář, která zpracovala varianty převodu pozemků, nejvýhodnější je kombinace úplatného a bezúplatného převodu," řekla ČTK mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová. K jednání je zhruba 820 hektarů včetně vodní plochy. Náklady už vznikají krajskému městu nyní, a to kvůli zajištění bezpečnosti. Na místo totiž zajíždí městská policie.

Most předpokládá, že vlastnictví bude vyřešeno do konce roku 2018. "Do té doby je třeba vyjasnit formu převodu. Požádali jsme Palivový kombinát o vyčíslení, kolik stojí roční údržba pozemků, abychom měli představu do budoucna. Potenciál vidíme samozřejmě v rekreačním využití jezera a jeho okolí," řekla ČTK mluvčí mosteckého magistrátu Alena Sedláčková.

Jezera Milada a Most jsou dva první velké rekultivační projekty v ČR. Těžební činnost na obou území skončila v etapě, kdy nebyly připraveny podmínky pro rekultivaci. "I přesto se podařilo práce dokončit. Rekultivační proces trvá několik desítek let," řekl ČTK ředitel Palivového kombinátu Petr Lenc. "S obcemi jednáme několik let, upravily už své územní plány. Teď musíme nastavit parametry pro budoucí správu. Nabyvatel pozemku nezíská jen majetek, ale i celou řadu závazků, které vyplývají z údržby, " upozornil Lenc.

Pokud se v budoucnu budou rekultivovat i další důlní lokality v Ústeckém kraji na jezera, doporučuje NKÚ předem vyřešit vlastnickou otázku i podmínky provozování, jinak i těmto rekultivačním projektům budou hrozit podobné problémy. S tím Palivový kombinát počítá. "Zkušenosti vyústí v to, že vznikne manuál, který by měl dát zásady pro rekultivaci dalších zbytkových jam od prvopočátku," doplnil Lenc..

---

reklama

---