Studenokrevní živočichové nejsou globálním oteplováním ohroženi tak, jak se předpokládalo
„Předpovídat budoucí osud nějakého druhu je krajně složité,“ tvrdí o predikčních modelech jeden z autorů studie Richard Walters, „Ale právě tak i nezbytné pro ochranu biodiverzity a spravování přírodních zdrojů.“ Předpověď budoucího vývoje klimatu a následné modelování šancí na přežití jednotlivých druhů tu už sice bylo, ale přístup badatelů se v jednom podstatném aspektu lišil.
„Soudilo se, že klimatické změny představují větší problém pro tropické studenokrevné organismy, než například pro živočichy z mírného pásma či polárních oblastí,“ vysvětluje Walters. „Jenže ve všech takto vyhodnocených studií nebylo v extinkčních modelech počítáno s možností evolučního přizpůsobení.“
Studenokrevní, především plazi, ještěři a hmyz se fyziologicky přizpůsobili svému prostředí. Nemrhají energií na udržování stabilní tělesné teploty, což je v tropických ekosystémech více než výhodné. Navzdory jejich studenokrevnosti je ale najdeme i v podnebných pásech, které pravidelnými vysokými teplotami neoplývají. Už dříve se dokázali změněným podmínkám přizpůsobit.
„Když dojde k nějaké změně životního prostředí, může postižený organismus v zásadě odpovědět třemi způsoby,“ shrnuje problém Walters. „Může se přesunout jinam, může za nějaký čas změnit svou fyziologii anebo se může za delší dobu evolučně přizpůsobit. První dvě varianty jsou snadno pozorovatelné, ale potenciál evoluční změny nedokážeme prozatím kvalifikovaně predikovat.“
Tým se tedy soustředil na hypotézu „teplejší je lepší“, tedy že druhy žijící v tropech jsou oproti ostatním v jisté evoluční výhodě. Testováním ekologických modelů se pokoušeli zjistit, zda se dostatek potravy a kratší generační doba projeví i genetickém driftu jedinců.
Počítačové modely potvrdily, že skutečně druhům v tropech nehrozí omezení genetické variance. Navíc jim téměř kontinuální období rozmnožování umožňuje efektivněji a rychleji selektovat jedince odolné teplejšímu klimatu.
„Náš model ukazuje, že ve srovnání se studenokrevnými druhy mírného podnebného pásma jsou na tom tropické mnohem lépe,“ uzavírá Walters. „Výhody plynoucí z dostatku potravy a kratší generační doby se projeví vyšším fitness jedinců, kteří jsou schopni evolučně se vyvíjet mnohem rychleji. I když vycházíme z teoretických modelů, vypadá to, že tropické druhy nejsou zdaleka tolik ohroženy klimatickými změnami.“
reklama