http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-za-delikventni-chovani-mladeze-mozna-muze-znecistene-ovzdusi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Studie: Za delikventní chování mládeže možná může znečištěné ovzduší

3.1.2018 08:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Je možné vinit z rizikového chování mládeže dospívání ve špatném ovzduší? Lehce kontroverzní studie Jihokalifornské univerzity (USC) tuto možnost připouští.
Je možné vinit z rizikového chování mládeže dospívání ve špatném ovzduší? Lehce kontroverzní studie Jihokalifornské univerzity (USC) tuto možnost připouští.
Je možné vinit z rizikového chování mládeže dospívání ve špatném ovzduší? Lehce kontroverzní studie Jihokalifornské univerzity (USC) tuto možnost připouští. Toxické částice ve znečištěném ovzduší se promítají do postupného poškození mozku a mohou podle autorů také negativně ovlivňovat emoce a rozhodnutí adolescentů. Informuje o tom Jihokalifornská univerzita.
 

Nezájem rodičů o výchovu svých potomků, nedostatek aktivního vyžití nebo absence pozitivních vzorů. To vše je často uváděno jako příčiny selhání výchovy dětí, které nakonec vede k projevům delikventního chování. Autoři studie se soustředili na jeho třináct různých projevů, mezi které počítali například lhaní, podvádění, záškoláctví, krádeže, projevy vandalismu, žhářství nebo zneužívání návykových látek. V průběhu čtrnácti let je hledali u dospívajících dětí ve věku od 9 do 18 let, které žijí v oblasti širšího Los Angeles. A i když badatelé po celou dobu připouštěli, že komplikujícím faktorem tu mohou být narušené vztahy v rodinách, případně projevy společenského nebo mentálního neklidu rodičů, hlavní příčinu přesto hledali ve znečištěném ovzduší.

Částice, které si hrají s mozkem

„Znečišťující prachové částice PM 2,5 jsou třicetkrát tenčí než lidský vlas. A jsou extrémně škodlivé našemu zdraví,“ říká Diana Younanová, vedoucí autorka studie. Proč? „Pronikají do našich těl a ovlivňují činnost plic a srdce. Dokáží také způsobovat lokální záněty a zápaly v mozku, respektive poškozovat strukturu neurálních sítí. A tím mohou narušovat chování dospívajících.“ Younanová podotýká, že předchozí studie již potvrdily negativní působení znečištěného ovzduší na dětský rozvíjející se mozek. „Expozice znečištěnému ovzduší vedla u některých sledovaných jedinců k nárůstu agresivního chování. Takže je možné tvrdit, že vyrůstání v místech s nezdravě znečištěným ovzduším může vyústit i k rozvoji delikventních tendencí.“

Aby tuto teorii potvrdili, věnovali badatelé pozornost 682 dětem (po dobu devíti let dospívání) a spolu s rodiči zaznamenávali, zda u jejich ratolestí došlo ke zmíněným třinácti projevům delikventního chování. Získaná data pak promítli do výsledků pětadvaceti zařízení monitorujících kvalitu ovzduší v různých částech města. Prakticky 75 % účastníků experimentu přitom žilo ve čtvrtích a částech města, kde znečištění PM 2,5 přesahovalo federální limit 12 mikrogramů na metr krychlový (v některých případech až dvakrát). A skutečně, tam, kde bylo zaznamenáno větší znečištění ovzduší, se častěji projevovaly u dospívajících i zmíněné delikventní sklony.

Kauzalita, nebo korelace?

Studie ve svých výstupech také odráží dlouhodobý trend: postupně se zlepšující kvalitu ovzduší nad městem, a s tím (pravděpodobně) klesající míru kriminality. Až potud tedy vypadají výsledky velmi zajímavě. Jenže pozor, autoři sami si naštěstí uvědomují jistou logickou nedostatečnost svých výstupů, v rámci kterých není zcela zřejmé, zda se jedná o kauzalitu, nebo jen korelaci. Zlepšení kvality ovzduší nad metropolitní oblastí v důsledku přísnějších kontrol a ekologizaci provozů v posledních letech je sice měřitelný fakt, ale snížená míra kriminality může být také výsledkem efektivnější práce policie (nebo naopak, výsledkem činnosti méně efektivní policie).

A podobné je to vlastně i se samotným předmětem výzkumu, tedy dětmi vyrůstajícími ve znečištěném prostředí. „Chudí lidé bohužel žijí mnohem častěji v městských čtvrtích, které jsou vzdálené tomu, co si představíme pod pojmem ideální sousedství,“ říká Younanová. „Finančně dostupné bydlení je vázáno na lokality, které jsou například blízko dálničních přivaděčů. Tudíž lidé z nižší sociální vrstvy s vysokou pravděpodobností obývají taková místa, která disponují znečištěným ovzduším.“ Z toho ale plyne právě tak šance na to, že tyto děti budou mít v důsledku znečištěného ovzduší astma, stejně jako že podlehnou v divokých čtvrtích vyhlášených zločinností svodům kriminality.

I v dalších otázkách se studie Younanové poněkud točí v kruhu. Lidé žijící v ghettech podél dálnic rozhodně neoplývají nadbytkem peněz, často se jedná o rodiny v sociálním či mentálním stresu. A tudíž se tu častěji setkáme s dětmi, u kterých jsou patrné výraznější tendence k delikventnímu chování. Jisté rozdíly tu ale jsou. Například pro dospívající chlapce-Afroameričany, kteří žijí dále od centra, v místech s větším přístupem k městské zeleni (a čistšímu ovzduší) jsou zmíněné tendence nižší, než u těch, kteří vyrůstají v centru.

Udělejte si zelené město

„Můžeme tedy říct, že špatný vztah s rodiči může vyústit ve stresující rodinné zázemí, které může adolescenta uvrhnout do chronického stresu. Ten jej dále oslabuje, a činí jej zranitelnějším vůči PM 2,5,“ říká Younanová. „Špatné klima v exteriéru můžete kompenzovat zeleným interiérem a poklidnou domácností se zdravou rodinnou dynamikou.“ Lze ale kompenzovat vypjaté rodinné klima?

Teoreticky prý ano. Třeba tím, že vytvoříte harmoničtější exteriér, tedy vnější prostor s čistým vzduchem, s parky a venkovní zelení. Města by tím mohla bránit různým chronickým zdravotním obtížím, od obezity po demenci. A nejspíš by tím snižovala i kriminalitu, respektive projevy delikventního chování u adolescentů. Jihokalifornští vědci budou i nadále sledovat, zda a jak dalece polétavé prachové částice PM 2,5 ovlivňují chování mladistvých.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist