Svět bez velkých šelem by byl velmi trudné místo, říkají vědci

Až na pár výjimek se v západní Evropě a na východě USA nevyskytují žádné velké šelmy. Ve zbytku světa se jejich počty rychle snižují. Celosvětově hrozí, že pro ekosystém životně důležité velké šelmy vyhynou. Vědci poukazují na to, že svět bez velkých šelem by byl velmi trudné místo. Nadějí je skutečnost, že tam, kde se podařilo stavy šelem obnovit, se ekosystém rychle vrátil do původní rovnováhy.

Vědci z Oregonské státní univerzity zkoumali stavy a životní podmínky 31 druhů velkých šelem, od afrických lvů po arktické medvědy. „Fakt je ten, že celosvětově velké šelmy ztrácíme,“ říká William Ripple, který výzkum vedl. Mnoho druhů šelem je ohrožených, míst, kde mohou spokojeně žít, ubývá. „Je ironické, že tyto šelmy vymírají v době, kdy věda začíná pořádně přicházet na to, jak moc jsou důležité pro ekosystém.“

Ripple se svým kolegou Robertem Beschtou mimo jiné zkoumali vliv pum a vlků na přírodu Yellowstonského parku. Jakmile došlo v parku k úbytku těchto šelem, proměnilo se chování velkých kopytníků. Ti, ničím neplašeni, decimovali břehové porosty, což mělo další dopady na malé ptáky a malé savce. Bez vlků se také častěji objevovali bizoni s deformovanými kopyty či vadami nohou. Za normálních okolností by se o ně vlci postarali, bez nich se však i těmto jedincům dařilo dosáhnout dospělosti a rozmnožovat se. To rozhodně není nic dobrého ani pro bizony, upozorňují vědci.

Nejde ale jen o vliv na přírodu. Díky návratu vlků se zvýšila atraktivita parku coby turistické destinace. A díky většímu zájmu turistů se zvýšily příjmy parku o desítky milionů dolarů.

Podobné vazby jsou spojené i s dalšími šelmami. Početnost rysů má zásadní vliv na stavy srnčí zvěře, lišek a zajíců. V některých částech Afriky vedl pokles počtu lvů a levhartů k dramatickému přemnožení paviánů, kteří začali místním farmářům decimovat úrodu. Úbytek mořských vyder na pobřeží Aljašky vedl k velkému přemnožení mořských ježků, kteří zdecimovali mořské řasy.

„Běžný pohled na šelmy, že škodí lesní zvěři, rybám a ohrožují hospodářská zvířata, je přežitek,“ říká Ripple. „Naopak, jde o druhy, které poskytují cenné ekologické služby, které mají svou ekonomickou hodnotu.“

Vědci upozorňují na zajímavý jev. Zkušenost je taková, že tam, kde byly šelmy znovu vysazeny a jejich stavy obnoveny, se ekosystém většinou rychle upravil. Příkladem je návrat vlků do Yellowstonu nebo rysů do lesů Finska.

Jsou však i místa, kde náprava nebude tak snadná. V místech, kde například došlo k půdní erozi, nemusí být návrat k původnímu stavu vůbec možný.

---

reklama

---