Tichomořské rostliny mohou pomoci chemickému průmyslu snížit znečišťování
Podnik spadá pod Státní ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) a v jeho čele stojí Claude Grisonová. Tato mezinárodně uznávaná chemička a profesorka na univerzitě v jihofrancouzském Montpellier dohlíží na růst endemických rostlin s mimořádnými vlastnostmi, které mohou posloužit chemii odpovídající udržitelnému rozvoji.
"Ty rostliny se uzpůsobily svému prostředí. Mimořádně intenzivně akumulují kovy, které získávají v půdě a pak je skladují v nadzemních částech (listech). Dělají fytoextrakci," cituje agentura AFP Grisonovou. Ta se svým týmem vyvinula postup, který umožňuje využívat staré listy (stelivo) z těchto rostlin a měnit je v ekologické chemické katalyzátory.
Katalyzátory urychlující reakci se široce využívají v kosmetickém a potravinářském průmyslu a ve farmacii a chemii. Chemická politika Evropské unie (REACH), která prosazuje bezpečnost výroby a využívání chemických látek v průmyslu, prodlužuje seznam zakázaných kovů, které jsou přítomny v tradičních katalyzátorech.
"To vysvětluje silný zájem, jaký naše práce vyvolává mezi průmyslníky, kteří hledají alternativy. Tyto biologické katalyzátory jsou navíc účinnější než ty klasické," zdůrazňuje Grisonová. S výzkumem začala v roce 2004 na rostlinách akumulujících zinek v departementu Gard na jihovýchodě Francie. Pak se zaměřila na Novou Kaledonii, která se ukázala být zvláště příhodnou půdou z hlediska geologického potenciálu.
Na experimentální parcele v Koniambo byl zvolen keř Grevillea exul exul, který se využívá pro obnovení vegetace na půdě dolů a který akumuluje hořčík.
Nová Kaledonie je druhou největší světovou zásobárnou niklu po Austrálii a před Brazílií a Ruskem. Nikl byl na tomto souostroví objeven v roce 1864 a první závod na jeho zpracování tam začal fungovat v roce 1879. Dnes, kdy tisíce hektarů zdevastovala těžba, je cílem programu zaštítěného CNRS půdu znovu osadit vegetací a využít rostliny pro zelenou chemii.
Inženýr Cyril Poullain s podporou Kaledonského agronomického ústavu sleduje plantáže, z nichž tři se nacházejí na dolech pobočky SLN francouzské skupiny Eramet, která je na Nové Kaledonii největším soukromým zaměstnavatelem.
"Měřím průměr, výšku a rozpětí rostlin a sleduji jejich úhyn. Cílem je určit nejlepší hnojivo pro jejich růst a obsah kovů," vysvětluje Poullain. Partneři, průmyslníci, SLN a Koniambo Nickel, kterou ze 49 procent vlastní švýcarská společnost Glencore a z 51 procent Kanakové ze Severní provincie Nové Kaledonie, poskytují pozemky, dodávají rostliny a přispívají k údržbě parcel.
reklama
České a korejské instituce budou spolupracovat při vývoji vodíkových technologií
Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, schválila vláda
Průzkum: Konkrétní kroky ke snížení uhlíkové stopy podniklo 53 procent firem