Ukončete nadměrné používání antibiotik v českých velkochovech, žádají ochránci zvířat
Animace vysvětluje, jak nadměrné využívání antibiotik na farmách ohrožuje naše zdraví a žádá diváky, aby vyzvali ministra zemědělství Mariana Jurečku a ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka k zaujetí silné pozice při nadcházejících jednáních o budoucím používání veterinárních antibiotik v EU. Ministři mají zejména podpořit návrh zákazu rutinního hromadného podávání antibiotik hospodářským zvířatům a výrazně snížit veterinární využívání antibiotik klasifikovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako „kriticky významné pro humánní medicínu”.
Tato veřejná akce, probíhající ve více zemích EU, je reakcí na zprávu Evropské lékové agentury (European Medicines Agency), která minulý měsíc prozradila, že mnoho evropských zemí selhává ve snaze zastavit nadměrné používání antibiotik na farmách. Je alarmující, že na českých farmách se přibližně 86 % antibiotik používá pro hromadnou medikaci v krmivech nebo v napájecí vodě. A to zejména v intenzivních velkochovech prasat a drůbeže.
Oficiální statistiky uvádějí, že v Evropě je množství podávaných antibiotik více než dvakrát větší u zvířat než u lidí. Podle legislativy EU se totiž antibiotika stále mohou používat pro prevenci chorob. To znamená, že celým skupinám zvířat se pravidelně dávají preventivní dávky antibiotik pro zachování zdraví, ačkoli u žádného zvířete není diagnostikována nemoc. Tato praxe již není legální v severských zemích a Nizozemí, a proto je v těchto zemích spotřeba antibiotik mnohem nižší než v ČR a jinde v EU.
Rutinní hromadné podávání antibiotik hospodářským zvířatům je naprosto nepřijatelné. Nejen že tato praxe notně přispívá ke vzniku mikrobů rezistentních k antibiotikům, ale také umožňuje chovat zvířata v krutých podmínkách průmyslových velkochovů, jako jsou těsné klece či přeplněné haly," říká Romana Šonková, zástupkyně CIWF v ČR.
Členské státy EU mají začátkem roku 2017 rozhodovat o budoucím využívání antibiotik na farmách. "Naše vláda nesmí tuto příležitost propást. Musí se rozhodně postavit proti nadměrnému užívání antibiotik u hospodářských zvířat a podpořit proměnu intenzivní živočišné výroby na způsoby chovu, kde jsou zvířata zdravá díky dobrým životním podmínkám a péči, nikoli díky rutinnímu podávání antibiotik. Pan ministr Jurečka a pan ministr Ludvík musí nyní podniknout patřičné kroky k ochraně našeho zdraví před negativními dopady zneužívání antibiotik v průmyslových velkochovech,” říká Šonková.
Počátkem roku 2017 má započít trialog mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou ministrů o návrzích Nařízení o veterinárních léčivech a o medikovaných krmivech. V březnu 2016 po projednání návrhu Nařízení o veterinárních léčivech v Evropském parlamentu hlasovalo 95 % europoslanců pro zákaz rutinního podávání antibiotik skupinám zvířat. Dnešní veřejná akce žádá ministry o podporu tohoto zákazu.
„Už nyní zemře v EU ročně 25 000 lidí kvůli antibiotické rezistenci a situace se nadále zhoršuje. Nadcházející jednání trialogu poskytují národním vládám jedinečnou příležitost vyslyšet obavy svých občanů a jednat v zájmu ochrany veřejného zdraví. Cena za nečinnost se bude platit v lidských životech, ” varuje Emma Rose z Aliance za záchranu našich antibiotik, která sdružuje širokou škálu nevládních organizací v EU včetně CIWF.
reklama
Další informace |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Katka Linke
17.11.2016 21:08cituji, viz: "Považujeme za nutné uvést, že ani hormony, ani antibiotika v konzumním mléce nejsou! Hormony se ani kravám, ani prasatům, ani drůbeži NEPODÁVAJÍ! Antibiotika se smí podávat pouze léčebně na základě předpisu soukromého veterinárního lékaře a musejí být v tzv. ochranné lhůtě před porážkou vysazena. A mléko antibiotiky léčených krav se nesmí použít pro lidskou spotřebu. A kdyby, připusťme, kdyby byla rezidua antibiotik v mléce, tak by jogurtová kultura (kterou tvoří Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobabacillus delbrueckii subsp. bulgaricus) z mléka jogurt neudělala, protože patří ke kulturám nejcitlivějším na přítomnost antibiotik. Lze také dodat, že ten, kdo vyrábí jogurt, dříve než mléko přijme, se přesvědčí, zda mléko neobsahuje rezidua tzv. inhibičních látek, tj. antibiotik (název „inhibiční látky“ pochází právě z toho, že inhibují, tj. omezují až zastavují růst čistých mlékařských kultur). Za takovéto situace by tedy jogurtové kultury nemohly „pracovat“ a z takového mléka by žádný jogurt nevznikl!
O tom, že v potravinách živočišného původu, mléce, sýrech, jogurtech, ale i mase či vejcích rezidua antibiotik v produkci našich chovatelů prakticky nenacházíme, je možné se přesvědčit v publikaci o kontaminaci potravního řetězce, která je k dispozici na našich webových stránkách www.svscr.cz."
matka2deti matka2deti
18.11.2016 10:08matka2deti matka2deti
18.11.2016 10:12Katka Linke
20.11.2016 07:08Je dobré věřit našemu veterinárnímu systému, že většinově se žádná antibiotiky zvířatům v ČR nepodávájí. Muselo by se to projevit v produktech, a tam to diagnostikováno není.
A o mase, já také maso nejím, pokud ta poznámka měla být o tom.
