Unikát: V Liberci rozkvetl obrovský zmijovec připomínající falus

Zmijovec titánský, jenž se pyšní pravděpodobně největším květenstvím na světě, v úterý odpoledne rozkvetl v liberecké botanické zahradě. Latinský název rostliny Amorphophallus titanum přitom docela věrně odpovídá tomu, jak květenství vypadá – z barevného toulce ční do výšky skoro dvou metrů vysoká palice. Jde o jedinečnou událost, k níž v Liberci došlo vůbec poprvé. Rozkvět zmijovce titánského, doprovázený silným smradem, však budí rozruch ve všech botanických zahradách.

„Květ se otevíral včera od 13.30 a večer byl zcela otevřený. Dnes ráno v 5 hodin bylo vidět, že jde zpátky, takže zřejmě někdy po půlnoci se začal přivírat,“ řekl ve středu Ekolistu zahradník Zdeněk Eichler, jenž je společně s ředitelem Miloslavem Studničkou autorem architektury expozic botanické zahrady.

Přirozený výskyt zmijovce titánského je omezen na nevelkou oblast na západě indonéského ostrova Sumatra. „Už i v přírodě je to dost ohrožený druh,“ upozorňuje Zdeněk Eichler. Rostlina patří do rodu, k němuž se počítají asi dvě stovky druhů, často však rovněž rostoucí na nevelkém území.

Zmijovec má v zemi hlízu, jakousi zásobárnu živin. Z hlízy vyrůstá list, který byl například v Liberci skoro stejně vysoký jako současné květenství (tedy skoro dva metry). Po odumření listu následuje dlouhý vegetační klid a někteří jedinci posléze rozkvétají. Zdaleka ale nejde o samozřejmost – hlízy snadno hnijí a třeba v Liberci zmijovec rozkvetl až po deseti letech.

Různé prameny uvádějí, že květenství trvá jeden den, jinde je však uváděno 2–3 dny. V Liberci rozkvět trval přibližně jeden den. Vlastní květy jsou přitom schované úplně dole ve fialovém toulci. Velká žlutá palice a široký toulec dotvářejí květenství.

O rostlině se často píše, že její pach připomíná shnilé maso. V Liberci dnes byla skutečně cítit, návštěvníci pach přirovnávali například k otevřené popelnici. Šlo však spíš o závany než o „jednolitý“ smrad. „Včera to bylo intenzivnější,“ uvedl Zdeněk Eichler.

Vršek žluté palice navíc vyzařuje teplo. „Zkusil jsem si k vršku přiložit dlaň a on je skutečně asi o 10 °C teplejší něž okolí,“ popisuje Zdeněk Eichler. Jak smrad, tak teplo mají podle botaniků jeden účel, a to přilákat hmyz kvůli opylení. Podle zahradníků bylo i v Liberci vidět, že to na mouchy funguje a snaží se ke květu dostat. V roli opylovačů je však v úterý večer a znovu ve středu ráno nahradili pracovníci zahrady. Květenství by teď postupně mělo vadnout, uhnívat a upadat. Pokud se opylení podařilo, měla by dole u země zůstat šištice se semínky.

Semínka zmijovce se do Liberce dostala před deseti lety z botanické zahrady v německém Bonnu v rámci výměny mezi botanickými zahradami. Ta liberecká vznikla na současném místě v roce 1895 a je tak vůbec nejstarší z botanických zahrad v ČR. V druhé polovině 90. let zde byl vybudován nový komplex skleníků.

---

reklama

---