http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-amazonii-se-chysta-nejvetsi-zalesnovaci-akce-vyseto-bude-73-milionu-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V Amazonii se chystá největší zalesňovací akce: vyseto bude 73 milionů stromů

6.11.2017 01:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
V Amazonii má být vyseto 73 milionů stromů. Ilustrační snímek.
V Amazonii má být vyseto 73 milionů stromů. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ludmila Škrabáková / Ekolist.cz
Snahy o velkoplošnou reforestaci, tedy opětovné zalesňování půdy zbavené pokryvu stromů, jsou v posledních letech velmi populární. Často ale bývají kritizovány pro svou nízkou efektivitu. Projekt neziskové organizace Conservation International, který plánuje osadit plochu 28 350 hektarů v brazilské Amazonii, má být jiný. Jak z hlediska druhového spektra stromů, tak metody výsevu. Referuje o tom například FastCompany.
 

Nejprve ale špatný příklad. V nepříliš úspěšné praxi velkoplošné obnovy lesů bezkonkurenčně vede Čína, která v rozmezí let 1979 - 2009 dokázala „zalesnit“ plochu 500 000 kilometrů čtverečních. Proč se to nepovedlo? Radikální a jednorázová změna pokryvu na řadě lokalit vyústila ve zvýšenou půdní erozi a také pokles hladiny podzemní vody o 12-19 metrů. V roce 2008 tuhá zima zlikvidovala 10 % všech nových stromků, přičemž mortalita vysazených kusů každoročně přesahuje 25 %. Čína sice ročně vysadí více stromů než zbytek světa za stejnou dobu dohromady, skoro vždy se ale jedná o monokultury. Nejsou to lesy, ve kterých by žila zvířata nebo ptáci. A podobně končí reforestační snahy v Indii, Pákistánu nebo na Blízkém východě. Jen zasadit semenáčky do země za nás les neudělá.

Conservation International si je podobných neúspěšných experimentů vědoma a hodlá se podobných chyb vyvarovat. Zároveň ale nedisponuje takovými prostředky, aby si mohla dovolit na vytyčené ploše Amazonie „zahradničit“ a sázet stromky do řádků. Proto zvolila odlišný postup. V rámci šestileté kampaně (které už nyní předchází milion vzrostlých stromů na testovacích plochách) se rozhodla využít přístup nazvaný muvuca. Tento termín bychom v lesnické terminologii hledali marně. Pochází totiž z hovorové portugalštiny a znamená „hodně lidí na velmi malém prostoru“. A přesně takovou tlačenici lidé z Conservation International na ploše vykáceného pralesa odpovídající rozloze 30 000 fotbalových hřišť nyní chystají.

Předně, nehodlají až na výjimky sázet vzrostlé semenáčky, ale zajistit výsev stromů. Z hlediska úspěšnosti je to poněkud riskantní strategie, ale počítají s dosud vyšší vlhkostí vzduchu v regionu, stejně jako dosud nevyčerpanou zásobou živin v půdě. „Semena, vysetá tímto způsobem, klíčí a nakonec vzrůstají v 90 % případů,“ tvrdí na základě dosavadních experimentů Rodrigo Medeiros, který chystanou brazilskou reforestaci dozoruje v terénu. „Semena také dokáží přežít šest měsíců bez závlahy.“ Každý metr čtvereční odlesněné půdy tak dostane vydatný díl pestré směsi namíchané z více než 200 druhů stromů.

Semenný materiál pro obnovu pralesa získávají už od roku 2007 ze společnosti Xingu Seed Network, která se kvalitou dodávaného materiálu řadí mezi světovou špičku. Zaměstnává totiž více než 30 dodavatelských společností, sběratelů semen po celém světě. Včetně těch amazonských. Podle Medeirose tak nevznikne umělý členěný porost, ale opravdová druhově pestrá džungle. Což zní přinejmenším zajímavě. Hlavním kladem strategie muvuca ale zůstává „hustota“, respektive počet vzrostlých stromů na jednotku plochy. „Zatímco konvenční výsadbou semenáčků dosáhneme v průměru 160 stromů na hektar, s muvuca je jich po pěti letech 2500, a po deseti letech až 5000,“ říká Medeiros.

Metoda se tedy jeví úspěšná co do hustoty a rozmanitosti výsledného porostu, a přitom je řádově levnější, než tradiční techniky. Při výsevu v regionech Amazonas, Acre, Pará a Rondonia naleznou práci také dvě tisícovky místních obyvatel. Lidé z Conservation International spatřují v celé brazilské reforestační kampani ústřední bod boje proti globálním změnám a snahu o naplnění závazků Pařížské klimatické dohody. Jak říká Medeiros: „Až 37 % uhlíkových emisí ročně absorbují lesy. Obnova a reforestace degradovaných oblastí může tedy výrazně planetě prospět.“


reklama

V tomto článku je vyseto přes tři tisíce písmenek. Jedno po druhém je naťukal náš redaktor Radomír. Jestli myslíte, že si ho zaslouží, darujte nám na jeho honorář.

 
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

6.11.2017 22:48
Síje se běžně provádí i v našich podmínkách, i když se převážně jedná o výsev 1 druhu stromu. Tvoří přibližně 1% z umělé obnovy.
Co mě zaujalo, tak jsou ty hektarové počty.
160 stromů na hektar - to je dost řídký spon (cca 8x8 m), opravdu se tam sází tak daleko od sebe?
Pro srovnání minimální počty sazenic se v ČR (dle legislativy) pohybují od 3 000 do 10 000 na hektar (v závislosti na druhu a stanovišti).
Taky mi moc nejde do hlavy, že se počty stromů mezi 5. a 10. rokem zdvojnásobí (z 2500 na 5000), spíš bych vlivem konkurence čekal opačný trend.


Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist