V Brně chystají kvůli zájmu další vlnu přidělování kompostérů
O kompostéry mají zpravidla největší zájem zahrádkáři, kteří do něj dávají hlavně posekanou trávu. Město jim kompostéry prodává za poloviční cenu, investice se vrací za dva až tři roky. "Nemusí totiž platit tolik za směsný odpad. Navíc jde o ekologické řešení, protože odpad se zpracuje tam, kde se vytvoří," poznamenal Ander.
Zájem nyní projevily například v Medlánkách či Novém Lískovci. "Kromě zahrádkářů jde často o lidi z okrajových čtvrtí, kde je větší množství zeleně. Někde fungují i komunitní kompostéry u menších bytových domů," uvedl náměstek.
Pro lidi, kteří by bioodpad třídit chtěli, ale kompostér se pro ně nehodí, je v Brně zatím pouze možnost odvézt jej do sběrného dvora. "V Brně jich je 37, což je poměrně hodně, ale je logické, že se málokomu bude chtít nosit odpad kilometr daleko. Proto jsme si zadali studii, která má odpovědět na otázky, jaký systém by byl komfortnější, ale zároveň ekonomický a ekologický. Patrně půjde o nějaký kombinovaný systém," předpokládá Ander. Studie má být hotová v listopadu.
Řada menších obcí a měst sáhla k popelnicím na bioodpad, rozlišených od ostatních nádob na tříděný odpad hnědou barvou. Ander však poukazuje na možná úskalí velkého města. "Nejde jen o to, třídit. Hlavní otázka je, čeho chceme dosáhnout. Tedy, kam odpad budeme vozit a co s ním budeme dělat," řekl náměstek. Ideální by podle něj bylo, aby byl systém samofinancovatelný, a měl tak pro město ekonomický přínos, a zároveň byl ekologický. "Zájem o třídění bioodpadu je, pravidelně odpovídám na e-maily lidí, kteří se na to ptají," řekl Ander.
Nádoby na bioodpad u bytových domů úspěšně na jižní Moravě fungují například ve Znojmě, Vyškově či Ivančicích a postupně se rozšiřují dle přání obyvatel.
reklama
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělství