V zoo Ostrava mohou lidé vidět silně invazivní rostlinu nebo rostlinu vonící po vanilce

Kyprej vrbice neboli kyprej obecný (na obrázku) je nápadná vlhkomilná rostlina s atraktivními růžovými květy. Kyprej vrbice je hojně rozšířená bylina, která má původ na euroasijském kontinentu. V Evropě se nevyskytuje pouze v severních oblastech nad 65. rovnoběžkou a ve vysokohorských oblastech. Byla zavlečena i na jižní polokouli do Austrálie a na Nový Zéland, počátkem 19. století i do Severní Ameriky, kde se z ní stala nebezpečná invazivní rostlina.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Pavel Vlček / ZOO Ostrava

Kyprej vrbice

Kyprej vrbice neboli kyprej obecný je nápadná vlhkomilná rostlina s atraktivními růžovými květy. "Rostlinu můžete nalézt ve vlhčích lokalitách areálu ostravské zoologické zahrady i botanického parku u břehů rybníků a tůní," sděluje Šárka Nováková. Kyprej vrbice je hojně rozšířená bylina, která má původ na euroasijském kontinentu. V Evropě se nevyskytuje pouze v severních oblastech nad 65. rovnoběžkou a ve vysokohorských oblastech. Byla zavlečena i na jižní polokouli do Austrálie a na Nový Zéland. Počátkem 19. století byla zavlečena také do Severní Ameriky, kde se z ní stala nebezpečná invazivní rostlina. Kyprej vrbice byla zařazena mezi 100 světově nejhorších invazivních druhů. Obvykle vyrůstá na vlhkých stanovištích. Roste na kyselých půdách a slunných stanovištích. Délka dne a teplota podstatně ovlivňuje její vzrůst i množství květů.

Kyprej vrbice se v minulosti hojně používala v léčitelství. Sbíral se hlavně oddenek obsahující hodně tříslovin, používal se k zastavení průjmu, při vnitřním krvácení a zánětu žaludku a střev. Natě se užívalo na obklady nehojících se ran. Ze šťávy z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů barvivo potravinářské. Dnes se občas pěstuje i v okrasných zahradách, kde zbaven konkurenčních rostlin může spolehlivě růst i na sušších stanovištích než ve volné přírodě. Tam bývá na suchu přerosten a zastíněn jinými rostlinami a jeho atraktivní vzhled zaniká.

V Zoo Ostrava lze v těchto dnech vidět a hlavně cítit rostlinu, které se lidově říká vanilkový keřík neboli otočník stromovitý.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Pavel Vlček / ZOO Ostrava

Otočník stromovitý

"V Zoo Ostrava lze v těchto dnech také vidět a hlavně cítit rostlinu, které se lidově říká vanilkový keřík neboli otočník stromovitý," říká Nováková. Jde o silně aromatickou bylinu se silnou vanilkovou vůní, která se šíří při každém doteku. "Rostlinu můžete v zoo najít u hlavního vstupu v letničkových truhlících," dodává Nováková. Pochází z Peru. Dorůstá výšky až 50 cm. Jde o rostlinu keříčkovitého růstu se sytě zeleným, vroubkovaným listem a modrofialovými květy. Kvete od června do září. Lépe se ji daří na stanovišti chráněném před větrem.