http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-vedrech-se-prehriva-az-polovina-rodinnych-a-bytovych-domu-tvrdi-vyrobce-izolaci-pomohly-by-zelene-strechy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ve vedrech se přehřívá polovina rodinných a bytových domů, tvrdí výrobce izolací. Pomohly by zelené střechy

3.8.2017 09:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. Na snímku magistrátní budova města Vídně.
Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. Na snímku magistrátní budova města Vídně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zahraniční kancelář města Vídně v Praze
Když Česko zasáhnou tropická vedra, až polovina obytných budov se přehřívá, teplota v interiéru může vystoupat i na více než 30 stupňů Celsia. Může za to nefunkční izolace plášťů a střech či špatný systém odvětrávání, tvrdí Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Nejhorší situace je přitom podle ní ve velkoměstech – v Praze, ale také v Brně, Olomouci nebo Ostravě, kde je kvůli tepelnému ostrovu vyšší teplota než mimo město. Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny.
 

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. "Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení," říká Kubů.

„Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytových jednotek,“ říká Marcela Kubů.



Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, klimatizace, průmysl či doprava produkují dodatečné teplo.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou senioři, děti a chronicky nemocní.

Přečtěte si rozhovor s Liborem Musilem, majitelem firmy, která navrhuje průmyslové haly se zelenými střechami Libor Musil: Nejsem žádný ekologický levičák, jsem podnikatel

Když střechu do velkoměsta, tak zelenou

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, potažmo zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty. „S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů,“ uzavírá Marcela Kubů.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist