Vědci mění historii: mamuti se neprocházeli po trávě, ale brodili se květinami

Krajina, kterou se před padesáti tisíci lety pohybovali mamuti, nebyla žádnou fádní savanou. Naopak měla blíže k rozkvetlé louce plné barevných květů. Tvrdí to vědci na základě studia zbytků potravy tehdejších zvířat. Právě divoké květiny prý pomohly přežít srstnatým mamutům a dalším velkým býložravcům.

Vědci dosud předpokládali, že krajinu od počátku doby ledové tvořila především travnatá step, kterou později vystřídaly různé druhy mechů a dalších bažinatých porostů, když zhruba před deseti tisíci lety doba ledová skončila.

Vědci se rozhodli prozkoumat DNA potravy tehdejších býložravců. Využili k tomu zbytky potravy, které se našly v trávicím ústrojí zvířat, která žila v době ledové. Díky sbírkám z muzeí na Aljašce, Kanadě, Norsku a Rusku se jim podařilo získat vzorky potravy nejen mamutů, ale i bizonů, koní a tehdejších nosorožců. Díky molekulárnímu rozboru se vědcům podařilo rozlišit zbytky rostlin tak, aby bylo možné určit, které pocházejí z travin a které z polních květin.

Podle studie zveřejněné v časopise Nature, na které se podílelo 25 věděckých institucí, se v molekulárních sekvencích ze zbytků potravin a vzorků půdy našel mnohem vyšší podíl květin, než věci dosud předpokládali. „Téměř polovina sežraných rostlin byly květiny. To znamená, že tehdejší svět nebyl místem nudné, jednotvárné stepi tvořené trávou, jak jsme dosud věřili, ale naopak byl velmi barevný,“ říká Joseph Craine, biolog na Kansas State University.

Studie tak podstatným způsobem mění pohled na historii Země. Nicméně pochyby o tom, jak tehdejší krajina vypadala mezi vědci panovaly i dříve. „Vždycky tady byla otázka, jak mohla tak studená a nezarostlá země uživit tak velká zvířata,“ říká Craine. Podle klasické představy by tak obrovská zvířata, jako byli mamuti, měla uživit téměř holá krajina. „Dnes už ale víme, že mamuti se většinu času pásli na polních květinách, které obsahují mnohem více proteinu než traviny, a mohou uživit větší zvířata,“ vysvětluje Craine.

Podle něj získaná data dokáží vysvětlit, proč se z některých částí světa ztratili bizoni a další velcí býložravci. Přestože se výzkum obrací do hluboké minulosti, může prý pomoci i v odhadech budoucnosti. Právě spásání spolu se změnou klimatu totiž změnilo obraz tundry z kvetoucích pastvin na oblast močálů a mechů.

Podle Craineho by se ale věda měla zamyslet i nad tím, zda skutečně rozumí výživě moderních zvířat. „Pokud netušíme, čím se živili bizoni a mamuti před patnácti tisíci lety, možná bychom se měli pořádně podívat na to, co žerou dnešní sloni a bizoni. Možná se dočkáme překvapení,“ uzavírá Craine.

---

reklama

---