Vědci se snaží okopírovat „sonar“ z netopýřích uší
Nová studie, publikovaná dnes v časopise Bioinspiration & Biomimetics, se též zabývá tím, jaký je vztah mezi uspořádáním uší a prostředím obývaným různými druhy těchto zvířat. Ukazuje se totiž, že jejich navigační systémy se liší podle toho, kde žijí. Během evoluce se totiž přizpůsobily třeba tomu, zda žijí v rovinatých a přehledných biotopech, či zda musí navigovat v husté džungli.
Netopýři používají echolokaci pro navigaci i vyhledávání potravy, vědci předpokládají, že nové poznatky jim umožní posunout znalosti o biosonarech na vyšší úroveň a využít je i pro lidské potřeby.
Dokonalé sonary
„Použití různých ploch pro manipulování vyslaným vlněním a zároveň při zachycení vlnění odraženého má široké využití v mnoha technických oborech,“ uvedl profesor Rolf Müller z Virginia Tech. „Kromě zjevných analogií se sonary a radary se nabízí využití těchto principů v různých metodách nedestruktivních analýz, bezdrátové komunikaci a senzorech.“
Je zjevné, že právě proto vědci zkoumají především uši netopýrů, jejich tvar je klíčový pro kvalitní přijímání vlnění. Při svých experimentech sestrojit trojrozměrné modely zhruba sta uší 59 různých druhů těchto zvířat. Tyto údaje poté vzájemně srovnávali a zkoumali různé odchylky ve tvarech, uspořádání a asymetrii levých a pravých uší. Jedním ze základních úkolů pokračujícího projektu je co nejlépe pochopit, jak tvar uší napomáhá přijímání zvukových vln.
„Je zřejmé, že náš výzkum musí pokračovat, jednou z možných cest je prostudovat ještě další druhy netopýrů a získat ještě přesnější údaje,“ konstatuje Müller.
reklama
