Více zeleně a vodních ploch. Tak se Praha adaptuje na změnu klimatu

Pražští radní dnes schválili strategii adaptace města na klimatickou změnu. Cílem je ochlazení města a snížení extrémních projevů této změny na život v Praze. Informovala o tom dnes po jednání rady města radní pro životní prostřední Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice). Následovat bude vypracování implementačního plánu.

„Dnes už nemůže nikdo pochybovat o tom, že jsme svědky změn klimatu. Praha se musí na tuto změnu co nejrychleji připravit,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. Základními prostředky boje proti klimatickým změnám by měla být opatření blízká přírodě, mezi která patří zvyšování počtu zeleně a vodních ploch na území Prahy, uvedla Plamínková. Situaci podle materiálu schváleného radou má zlepšit výsadba stromů, zejména stromořadí. Dále by měly být podporovány zahrádkářské kolonie nebo zeleně ve vnitroblocích. Možností je i výkup pozemků, na nichž by mohla být vytvořena nová zeleň.

Vlivem tepelného městského ostrova je v centru Prahy proti jejímu okraji o dva až tři stupně Celsia vyšší teplota. Tepelný městský ostrov je jev, který je způsoben zástavbou ze stavebních materiálů, jakými jsou beton a asfalt, které v sobě zachycují teplo. Dále teplotu zvyšuje vysoká kapacita dopravy, nepříznivé je i malé množství zeleně, která má schopnost zadržovat vodu a jejím vypařováním vzduch ochlazovat.

V Praze byla mezi lety 1911 a 1960 průměrná teplota 9,1 stupně Celsia, od roku 1961 do 2010 pak průměrná teplota stoupla na 10,4 stupně. Loňská studie Univerzity Karlovy předpovídá do roku 2060 vzestup teploty v Česku o dalších 2,5 stupně Celsia. Extrémní teploty mohou vést ke zdravotním potížím, vyšší nemocnosti a úmrtnosti u citlivých skupin obyvatel, jakou jsou senioři či děti. Dalším důsledkem vln horka je snížení pozornosti řidičů či snížení efektivity práce.

Specifické cíle adaptační strategie jsou následující:

1) Snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova – opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability. Do této kategorie patří i budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.
2) Snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha – opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.
3) Snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov – využití technických prvků, zde je možné uvést například využití solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov, nebo opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).
4) Zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení.
5) Vytvoření opatření edukativního rázu mířících přímo na obyvatele, která se snaží upozornit, jak být k přírodě šetrnější a omezit zbytečné plýtvání energií a finančních prostředků.

Strategie adaptace Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, kterou v roce 2015 schválila vláda. Zároveň se pražský magistrát v prosinci 2015 připojil k mezinárodní iniciativě Mayors Adapt, čímž se zavázal vypracovat Strategii adaptace města na klimatickou změnu do ledna 2018.

---

reklama

---