Vikingy z Grónska zřejmě vyhnalo prudké ochlazení v 14. století

Je to otázka, které zejména ve Skandinávii patří k dávným záhadám: jak daleko byli schopni před dávnými stoletími doplout Vikingové? A co se stalo s jejich koloniemi, které založili na místě svých „zámořských“ objevů.

Archeologové již nepochybují, že Vikingové, ne Kolumbus, byli první Evropané, kteří stanuli na americkém kontinentě. Nyní se vědcům podařilo získat důkazy o tom, že za koncem další slavné etapy – pobytu Vikingů v Grónsku – mohly klimatické změny.

Podle nové studie otištěné v novém čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences k tomuto konci významnou měrou přispělo prudké ochlazení, které přišlo počátkem 14. století. Tedy ochlazení, jemuž se někdy říká „malá doba ledová“. Podmínky se tehdy zhoršily natolik, že obývat tamní prostory začalo být nesmírně obtížné.

Vědcům se v rámci výzkumu podařilo vůbec poprvé zmapovat klimatické poměr za uplynulých 5 600 let, a to přesně v jedné ze dvou oblastí, kde Vikingové měli své vesnice.

„Je to první kvantitativní záznam z oblastí, kde žili,“ uvádí William D'Andrea, jeden z autorů studie. „Jasně z toho vyplývá, že v klimatu nastal zlom k chladnější teplotám těsně před tím, než Vikingové z Grónska zmizeli.“

Vše bylo těžší a těžší

Autoři nicméně zdůrazňují, že na jejich „vyhnání“ z Grónska měly jistě podíl i další faktory, například napjaté vztahy s Inuity, tedy původními obyvateli, či prostě fakt, že kolonie závisely na nepravidelném obchodu se vzdálenou Skandinávií. Klimatická změna však dle autorů studie byla zřejmě tím hlavním důvodem.

Vikingové dorazili podle historiků do Grónska kolem roku 980, což byla dle nových výzkumů shodou okolností doba poměrně mírného klimatu srovnatelného s tím, jaký je tam dnes. Od 12. století ovšem začaly teploty klesat a v průměru ve 14. století byly nižší až o 4 stupně Celsia. V létě i zimě byl tento pokles nesporně hodně citelný: zkrátila se vegetační sezóna, kdy bylo možné pěstovat obilí a jiné plodiny, pastviny nebyly schopny uživit stáda ovcí a skotu, bariéry ledu mohly odříznout přístavy na výrazně delší dobu, než bývalo zvykem.

„Lidé si najednou museli všímat, že se děje něco zásadního – léto se zkracovalo a ochlazovalo, nebylo během něj možné vyprodukovat dostatek sena. Každý rok se pak stával náročnější a náročnější,“ říká D'Andrea.

Po určité době prostě přestalo být Grónsko obyvatelné – dvě známé komunity postupně vymizely: jedna v polovině 14. století, druhá na počátku 15. století.

---

reklama

---