https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vodni-vsi-maji-vice-genu-nez-lide-vedci-jich-napocitali-31-000-fotogalerie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

fotogalerie uvnitřVodní vši mají více genů než lidé. Vědci jich napočítali 31 000 (fotogalerie)

3.2.2011 23:15 | WASHINGTON (Ekolist.cz)
Fotografie dafnie v "nepravých barvách".
Fotografie dafnie v "nepravých barvách".
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Michels, Functional Morphology and Biomechanics, Christian-Albrechts-Universitat zu Kiel / Science/AAAS
Měří jen pár milimetrů, žijí krátce a zná je každý akvarista: hrotnatka obecná (Daphnia pulex) patří k o oblíbených pochoutkách akvarijních rybiček. Nyní dafnie zazářila i na vědecké scéně: podle pátečního čísla časopisu Science se stala prvním korýšem, u nějž se podařilo zmapovat genom. Vědce překvapil mimo jiné i fakt, že genů napočítali 31 000. Pro srovnání: člověk jich má zhruba 23 000.
 

A proč to tak je? „Zřejmě především kvůli faktu, že vytváří kopie svých vlastních genů rychlostí větší než jakýkoliv jiný živočich,“ předpokládá šéf projektu John Colbourne. „Odhadujeme, že tato rychlost je zhruba třikrát větší než u jiných bezobratlých a o 30 procent vyšší než u lidí.“

Vědci zkoumají dafnie po stovky let, protože mimo jiné tvoří důležitou složku vodních potravních řetězců. A především jsou schopny velmi rychle reagovat na změny v jejich ekosystému. Na přítomnost predátorů reagují vytvářením obranných prvků v „konstrukci“ svých těl. I proto se vědci rozhodli vyvinou velké úsilí a genom tohoto organizmu popsat. Poznatky totiž podle nich mohou mít zásadní význam pro další vědecká odvětví.

Proč? Přesně to nevíme

Dafnie se tedy nyní stávají předmětem zájmu nových vědeckých oborů zkoumajících proměny genů v závislosti na změnách okolního prostředí. Což může pomoci i zkoumání otázek souvisejících s klesajícími zásobami vody a ochrany lidí před chemickým znečištěním.

„Zkoumání genomu organismů schopných reagovat na environmentální stres má důležité důsledky pro hodnocení rizik pro člověka,“ uvedl James Klaunig, další z týmu vědců.

Nebývale vysoký počet genů dafnie je podle vědců vysvětlitelný i právě onou schopností reagovat velmi rychle na proměnlivé poměry v ekosystému. Jistota ale chybí – a vědci tedy přiznávají, že odpověď na otázku, proč mají „vodní vši“ tolik genů, zní: nevíme.


reklama

Dafnie na snímcích z časopisu Science

předchozí    další
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Seon-Yeong Kwak / MIT






Mikroskopické foto Daphnia pulex.
Mikroskopické foto Daphnia pulex.
Mikroskopické foto Daphnia pulex.
Mikroskopické foto Daphnia pulex.
Mikroskopické foto Daphnia pulex.
 
Další informace |
Podrobnosti: Science Magazine. Ekolist.cz děkuje časopisu Science za možnost využívat exkluzivní materiály.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist