https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyhlaseni-np-krivoklatsko-co-si-mysli-starostove-obci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyhlášení NP Křivoklátsko: Co si myslí starostové obcí?

27.8.2009 14:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ministerstvo životního prostředí pracuje na vyhlášení nového národního parku na Křivoklátsku. Jak uvádí, jde o přírodně cennou oblast a národní park pomůže rozvoji regionu i místních obcí. Myslí si to i zástupci dotčených obcí a obcí, které s některým z našich národních parků mají zkušenost?
 

Křivoklátsko
Les je potřeba chránit. Pro obyvatele Karlovy Vsi je však les i zdrojem palivového dříví. Na snímku louka na Křivoklátsku.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Podle ministerstva spočívá hlavní ekonomický přínos národního parku ve značce a nabídce příležitostí pro šetrnou turistiku. Navíc prý samotná správa parku vytváří pracovní místa přímo nebo nepřímo, formou zakázek privátním subjektům. Značka národního parku také znamená snadnější přístup k podpoře z veřejných zdrojů pro obce a soukromé objekty, tvrdí ministerstvo.

Zástupců obcí, které budou v bezprostřední blízkosti parku nebo přímo v něm, jsme se zeptali, jak sami vnímají možnost vzniku národního parku. Oslovili jsme i zástupce obcí z okolí stávajících národních parků Šumava, Podyjí, Krkonoše a České Švýcarsko s dotazem, nakolik by souhlasili s výše uvedeným tvrzením ministerstva.

Na dřevo do 1. zóny?

Karlova Ves je malá obec o 120 obyvatelích, která již dnes leží v první zóně CHKO Křivoklátsko. Pokud by byl vyhlášen národní park, byla by Karlova Ves jedinou obcí na jeho území. Starostka obce Iveta Kohoutová si myslí, že co se týče běžného života v obci, vyhlášení parku pro obec velkou změnou nebude. „Už nyní se všechny stavební povolení řeší přes Správu CHKO, s parkem by se to řešilo přes Správu národního parku,“ říká starostka.

Nálada v obci je co se týče vyhlášení parku půl na půl. „Lidé si tu uvědomují, že je potřeba tyto lesy chránit. Ale zároveň mají obavy, aby nám kvůli vyhlášení parku nezakázali využívat dřevo z lesa. Pro místní je totiž les zdrojem palivového dříví, jediného zdroje energie k topení,“ říká Kohoutová. Od ministerstva životního prostředí mají lidé v obci slíbeno, že toto se s vyhlášením parku nezmění, navíc že obec dostane nové chodníky a bude vybudovaná čistírna odpadních vod. „Kdyby to vyšlo, tak by to bylo fajn,“ říká starostka s tím, že sliby ale nemá na papíře. Informací má prý od ministerstva dostatek, jediné, z čeho má trochu obavy, jsou starosti kolem zvýšení počtu turistů a s tím spojeného množství odpadů.

Rakovníku NP nevadí

Město Rakovník leží na samém kraji nynější CHKO Křivoklátsko. Podle tiskového mluvčího města Rakovník Jana Poláka lze ve vzniku národního parku spatřovat možnost pro rozvoj cestovního ruchu a s ním souvisejících služeb. „Obyčejný život ve městě vznik parku nijak zásadně neovlivní. Z pohledu státní správy, konkrétně odboru životního prostředí MěÚ Rakovník, tak největší dopad bude především na budoucí Správu národního parku, Agenturu ochrany přírody a krajiny a Správu CHKO Křivoklátsko,“ říká Jan Polák. „Můj osobní názor je, že zřízení národního parku Křivoklátsko je prospěšné a mohlo by pomoc obcím získat finanční prostředky z nejrůznějších dotací.“ Podle Poláka si krajina národní park zaslouží. „Křivoklátsko je opravdovým unikátem - zejména díky zachovaným pestrým listnatým porostům původních dřevin v dané nadmořské výšce s vazbou na pestrost fauny a flory. Pestré je i geologické podloží. Zajímavý je i říční fenomén řeky Berounky,“ vyjmenovává přednosti území Jan Polák.

K nakloněnosti místních obyvatel Polák uvádí: „Pokud je nám neoficiálně známo, tak řadě obyvatel Křivoklátska se vyhlášení národního parku nelíbí, neboť se obávají různých omezení. Lidé v samotném Rakovníku se příliš o problematiku vyhlášení národního parku Křivoklátsko nezajímají, alespoň pokud tam nemají nějaké osobní zájmy.“

Ohledně dostupnosti informací ze strany MŽP o chystaném záměru Polák říká, že informace informace pro odborníky jsou dostatečné. „Ale s veřejností to chce hodně pracovat a vysvětlovat, ale to je především záležitostí Správy CHKO a Ministerstva ŽP,“ říká Jan Polák.

„Emoce ohledně vyhlášení NP jsou opravdu velké, alespoň co zpovzdálí sledujeme. Určitá omezení zde jsou, ale hodně bude záležet, jak bude pojat výkon státní správy. Myslím, že všeobecně pozitiva převládají nad negativy. Z hlediska veřejného zájmu, kterým je ochrana přírody ze zákona, je to přínos. Určitým skupinkám lidí se zřízení parku zřejmě líbit nebude,“ konstatuje Jan Polák.

Křivoklátští jsou proti

Milan Naď, starosta městysu Křivoklát, říká, že informace, které dostává od ministerstva, se snaží ověřovat u starostů obcí, které již s nějakým národním parkem mají co do činění. „Většinou jsou starostové zklamáni přístupem NP k potřebám občanů v dotčených obcích. Většinou zůstalo ze strany MŽP pouze u slibů. Je to však park od parku jiné, protože jsou i jiné podmínky, za kterých jednotlivé parky vznikaly,“ říká Milan Naď.

Křivoklátsko
CHKO Křivoklátsko ukrývá zajímavá místa. Na snímku zachyceno Skryjské jezírko na Zbirožském potoce.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

V Křivoklátu nedávno zorganizovali veřejné jednání o záměru a následně i anketu mezi občany, aby zjistili, jaký názor převládá. Ankety se zúčastnilo 56 % občanů. Z celkových 312 občanů, kteří se zapojili, jich bylo 243 proti vyhlášení parku, 65 s parkem souhlasí a 4 Křivoklátští neví. Vyjádřeno v procentech, proti parku je cca 78 % účastníků ankety.

Vranov jde proti parku

Vranov nad Dyjí leží v blízkosti nejmenšího Národního parku Podyjí. Starosta Vranova Lubomír Vedra říká, že park má svůj velký význam v ochraně přírody, protože se zde nachází mimořádné přírodovědné hodnoty, které je nutné zachovat pro příští generace. „Na druhou stranu zde žili lidé v souladu s přírodou po staletí a dokázali si ji vážit a nepotřebovali k tomu ani NP,“ říká Lubomír Vedra. „Na jednu stranu jsme rádi, že zde park je. Vranov nad Dyjí a všechny další obce nacházející se v ochranném pásmu jsou znechuceny přístupem NP. Správa parku si delegovala pravomoci, které jí nepřísluší a snaží se zasahovat do věcí, kterým ani nerozumí,“ tvrdí starosta Vranova.

Co konkrétně mu vadí? „Mám tím na mysli veškerá stavební povolení, ke kterým se vyjadřují a velice komplikují řízení občanům. Stavby se prodražují, NP nepřispěje ani korunou, a tím značně znepříjemňují život našim lidem. Problémy s NP má i obec při jakékoliv stavbě či opravě čehokoliv - domů, vozovek, osvětlení, náměstí,“ říká Lubomír Vedra. Vranovské obce nyní po vzoru obcí na Šumavě zakládají sdružení obcí NP Podyjí. „Je to proto, abychom mohli postupovat společně proti nesmyslným nařízením parku,“ říká Vedra.

Podle Vedry je ekonomický přínos parku mizivý. „Co se týče zaměstnanosti, v NP jsou zaměstnáni z Vranova dva lidé, hajní. Velice naivní je názor, že snadněji získáme peníze z veřejných zdrojů pro obec nebo pro soukromé objekty. Opak je pravdou. Nic jsme nedostali, akorát při předkládání žádostí do evropských fondů nám NP komplikoval život,“ tvrdí Vedra.

Podle jeho názoru se ta část parku Podyjí, která je v 1. zóně, musí zachovat a chránit. „Vranov nad Dyjí a ostatní obce se nachází pouze v ochranném pásmu NP. Snahou nás a ostatních obcí bude, aby hranice tohoto pásma šly mimo obce a neztrpčovaly život místním občanům,“ říká Lubomír Vedra.

Financujme správu parku z turismu

Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda sdružení Krkonoše - svazek měst a obcí, říká, že problematika soužití ochrany přírody a života obcí a měst je velmi složitá. Podle něho se nedá prokázat, že díky existenci národního parku je větší zájem turistů. „V Krkonoších se jedná hlavně o lyžování, jak běžecké, tak sjezdové, pěší turistiku, cykloturistiku, atd. Existence NP má vedle "značky kvality" také spoustu omezení a restriktivních opatření. Pohyb je možný jen po značených cestách, je zákaz solení silnic, zákaz pořádání hromadných akcí, je nutné povolení vjezdu, zákaz vyhlídkových letů, omezení hospodaření a tak dál,“ říká Sobotka.

Co se týče pracovních příležitosti, pak je podle Sobotky Správa parku významným zaměstnavatelem a zadavatelem zakázek pro místní obyvatele a firmy. „Pro příklad Správa KRNAP má zhruba trojnásobek zaměstnanců než vrchlabský obecní úřad s rozšířenou působností,“ říká Jan Sobotka.

„Myslím, že obce žijící na území NP nepociťují snazší přístup k penězům z veřejných zdrojů. V Krkonoších je takových obcí 29,“ říká starosta Vrchlabí. Je tedy pro obce existence parku přínos? „I přes značně odlišný pohled na území ze strany obcí a ochrany přírody se domnívám, že v Krkonoších je existence NP přínosem. Považuji za důležité, aby financování správy NP bylo závislé na prosperitě území, tedy také na turismu, jinak se stane pouze státní správou se snahou o maximální restriktivní opatření na úkor života obcí,“ říká Jan Sobotka.

Hřensko zaměstnané

Starosta Hřenska Josef Černý říká, že místní lidé v parku nacházejí práci, a to jak přímo v lese, tak v informačních centrech nebo kempech. To, že by sousedství národního parku usnadnilo přístup k podpoře z veřejných zdrojů nemůže potvrdit ani vyvrátit, nemá s tím totiž zkušenosti. Co se týče nějakých omezení, zmiňuje Josef Černý jen omezení při stavením řízení v osadě Mezná, která je celá v III. zóně NP České Švýcarko.

Přečtěte si zprávu MŽP: Křivoklátsko si národní park zaslouží z 12. srpna 2009


reklama

 
Martin Mach Ondřej

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist