Kraj Vysočina řeší otázky jaderné energetiky

Mezi nejdiskutovanější patří na Vysočině problémy spojené s jadernou energetikou - dostavba Dukovan, záměr stavby hlubinného úložiště i uranové doly.

V záležitostech jaderné energetiky má hlavní slovo stát. Regionální politici napříč stranami řadu let podporují plán na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany. Stávající čtyři jaderné bloky Dukovan zvažuje firma ČEZ definitivně odstavovat zřejmě někdy kolem roku 2035.

Obce na Vysočině se ale z větší části brání umístění trvalého hlubinného úložiště na tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivních odpadů má na Vysočině tři ze sedmi lokalit vybraných v ČR pro úložiště. Podle červencového vyjádření ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by se průzkum navíc mohl soustředit na lokality Horka a Kraví hora na Vysočině.

Obyvatelé sídel u Brzkova na Jihlavsku poslední dva roky bojují proti zvažovanému záměru vlády otevřít u této vsi uranový důl. "Před existencí ložiska strategické nerostné suroviny asi těžko budeme zavírat oči," uvedl hejtman s dovětkem, že další vývoj v této záležitosti není na rozhodnutí hejtmana, ale státu. Proti otevření dolu se vyjádřil lidovec Kalina i občanský demokrat Geist. Kritizují postup státu vůči obcím, těžba by prý také byla neekonomická kvůli nízkým cenám uranu.

Naopak u Dolní Rožínky na Žďársku bude těžba uranu končit a obyvatelé okolních obcí se bojí ztráty pracovních míst. Důl Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem ve střední Evropě, v provozu je skoro 60 let. Letošek bude posledním rokem s aktivní těžbou. O práci by pak mělo přijít až 300 lidí, které už ale slíbili zaměstnat noví investoři vstupující do průmyslové zóny u nedaleké Bystřice nad Pernštejnem.

Mírné oživení nastalo na Vysočině v uplynulých čtyřech letech v cestovním ruchu, loni se v tomto kraji ubytovalo 473 712 turistů. Památky a příroda Vysočiny ale lákají stále víc Čechů, zahraničních návštěvníků v posledních letech spíš ubývá.

---

reklama

---