Za smrt losů u Brna může neprostupnost krajiny, míní ochránci přírody

Losa u Brna se podařilo odchytnout pomocí narkotizační pušky. Zvíře nicméně později uhynulo, stejně jako jeho mládě

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Městská policie Brno

„Pro velké savce je klíčová prostupnost krajiny, protože potřebují velký životní prostor. Losi a dálnice D1 jsou typickým příkladem – dálnice tvoří bariéru, kterou zvířata překonávají jen velmi obtížně. Například pro přežití naší populace losů, která žije u Lipna, je klíčové, aby se sem mohla dostávat migrující zvířata z Polska,“ vysvětluje Václav Hlaváč z AOPK.

Nejčastěji doplácí na silniční provoz menší živočichové – vydry nebo obojživelníci. V loňském roce podle ochranářů srazila auta také dva rysy v Beskydech a čtyři rysy na Šumavě. Starší záznamy uvádějí, že v roce 2013 zahynul rys na dálnici D1 a o rok dříve byl sražen vlk v Beskydech.

„Připravujeme návrh ekologické sítě, která by na celém území naší republiky stanovila migrační koridory, které by měly pohyb živočichů usnadnit. Obdobné navazující ekologické sítě jsou navrženy také například v Německu a Polsku," doplňuje Václav Hlaváč.

Už nyní se během rekonstrukce dálnice D1 mají vybudovat čtyři nové ekodukty, úprav se dočkají i stávající mosty. Projekt, který nyní AOPK zpracovává ve spolupráci se společností EVERNIA, Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Centrem dopravního výzkumu by měl vymezit migrační koridory na celém území ČR. Jeho výstupy by poté měly být podkladem pro územní plánování.