Zábory půdy pro průmysl a dálnice nebudou, výbor stáhl návrh
Přílepek k zákonu o podporovaných energiích navrhli poslanci v hospodářském výboru, který nakonec sám návrh na nový paragraf zákona o ochraně zemědělského půdního fondu stáhl. Podle jeho předsedy Milana Urbana (ODS) se návrh týkal pouze dopravní a energetické infrastruktury a také tří strategických průmyslových zón.
„Tedy v žádném případě se nejednalo o to, že by developeři mohli mít příležitost získat nebo vyjímat půdu bezplatně,“ prohlásil Urban. Podle něj měl návrh pomoci tomu, aby nebyly zastaveny investice nebo aby se státní peníze nepřelévaly z místa na místo. Což se děje například při výstavbě dálnic, kdy Státní fond dopravní infrastruktury prostředky ze svého rozpočtu vyplatí půdnímu fondu. „Což tak úplně nedává smysl,“ dodal Urban.
Návrh měl podle Urbana také pomoci výstavbě strategických průmyslových zón. U nich by o vynětí půdy ze zemědělského fondu rozhodovala vláda. Šlo by jen o případy, kdyby byl investorem stát a cílem měl být rozvoj těchto zón.
„Po diskusi jsme usoudili, že nebudeme tuto část považovat za hlasovatelnou, protože by mohla být považována za možný přílepek,“ vysvětil stažení návrhu Urban.
„Je to typický přílepek, který může negativně ovlivnit zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a dotkne se až dvou třetin případů záborů půdy,“ tvrdí poslanec Antonín Seďa (ČSSD). Na druhou stranu prý chápe, proč hospodářský výbor přílepek navrhl. „Protože se má trošku spravit stav, kdy různé organizace hází klacky pod nohy třeba stavbám dopravní infrastruktury.“
Podle poslance je ale zbytečné zabírat ornou půdu na místo využití existujících opuštěných průmyslových areálů. Podle něj zůstávají poplatky za zábor zemědělské půdy nízké. Ty se přitom od letošního ledna zvýšily, poprvé po téměř dvaceti letech.
Návrh odmítá i Pavol Lukša z TOP 09. "Zemědělská půda představuje strategickou surovinu, u které musí existovat určitá míra ochrany a regulace," říká. Podle něj může růst světové populace a zvyšující se poptávka po potravinách způsobit prudké zvýšení ceny potravin a snižování jejich dostupnosti. "Na tato rizika nebudeme moci zareagovat, pokud bude v České republice pokračovat úbytek orné půdy v průměru o 15 hektarů denně a my jej ještě budeme podporovat osvobozením od odvodů," dodal Lukša.
V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů, konstatuje studie o české krajině vypracované za ministra životního prostředí Ladislava Mika. Návrh na bezplatné vynětí je také v rozporu s prohlášením vlády, které slibuje „účinnou ochranu půdy a účinnější systém ochrany před zábory“.
reklama
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
Návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy je ve Sněmovně před schvalováním
Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě