Zákaz chovu způsobí kožešinové farmě na Svitavsku velké ztráty
"Pokud nám vydrží stroje a vše, co je k tomu potřeba, budeme pracovat, co to půjde. Pokud bychom museli obnovovat nějaké drahé věci, tak třeba skončíme o rok dřív, ale zatím ne," uvedla Ducháčková.
Kožešinová farma ve Vítějevsi chová asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadí k největším v zemi. Kožešiny norků prodává prostřednictvím aukce do ciziny, například do Finska, Kanady nebo Dánska, liščí zpracovává většinou sama na kožešinové výrobky. Podle Františka Ducháčka v roce 2014 museli chovatelé kvůli požadavkům Evropské unie za několik milionů korun zvětšit klece a upravit chov. Dotace na farmu nikdy neměli. Náklady na likvidaci farmy odhaduje na 1,5 až dva miliony korun, hodnotu farmy odhadují na čtyři miliony korun.
"Nikoho to nezajímá. Jejich idea je přednější než život lidí," řekla Ducháčková k rozhodnutí Sněmovny.
Sedmasedmdesátiletá žena se chovu kožešinových zvířat věnuje s manželem několik desítek let, úvěru se vždy vyhýbali. Před časem farmu předali dceři, s provozem jí ale stále vypomáhají. Začne-li zákaz platit, požádají majitelé o kompenzace od státu. Dostat by měli až roční čistý zisk vypočítaný jako průměr posledních pěti let. "To je výsměch všem chovatelům," míní Ducháčková.
Chov ve Vítějevsi byl v minulosti terčem kritiky ochránců zvířat. Sdružení Svoboda zvířat v roce 2004 upozornilo na farmu protestní akcí. Účastníci nejprve obléhali farmu a pak i dům Ducháčkových. Demonstrace vyvrcholila prudkou výměnou názorů mezi oběma stranami, obešla se však bez jakýchkoli násilností. V roce 2005 z ní někdo vypustil do volné přírody přes 1000 lišek a norků, majitelé odhadli škodu na 750.000 korun.
reklama
Zemědělský výbor podpořil odškodnění pro kožešinové farmáře
Rušené kožešinové farmy nedostaly na odškodném zatím ani korunu