Armáda odchází z Brd. Co bude s přírodně cenným územím?

Dokud jsou v Brdech vojáci, je příroda chráněná.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Archiv 13 db. / 13.dělostřelecké brigáda

Rozhodně to ale nepůjde rychle. Aby bylo možné újezd zrušit, musí se změnit zákon 222/1999 o zajišťování obrany České republiky, ve kterém je stanoven počet vojenských újezdů. Česká armáda se díky profesionalizaci od devadesátých let podstatně zmenšila. Zatímco v roce 1993 připadalo na jednoho vojáka 1,1 hektarů cvičišť, dnes je to už 5,5 hektaru. „To je luxus, který si nemůžeme a ani nechceme dovolit,“ říká ministr obrany Alexandr Vondra s tím, že o změnách v újezdech se uvažuje už od roku 2002. Podle Bílé knihy o obraně, kterou vláda schválila 18. května, se tak má stát do roku 2015.

Armáda v současnosti využívá pět vojenských újezdů, které zabírají necelá dvě procenta území České republiky. Zatímco Boletice, Hradiště a Libavá jsou pro armádu univerzální výcvikové prostory, kde se mohou cvičit všechny druhy vojsk, Brdy prý může využívat pouze dělostřelectvo a omezeně letectvo. Zdejší tanková střelnice prý vhodná k výcviku není. Posledním výcvikovým prostorem do počtu je Březina, kde se provádí především základní výcvik nových vojáků a studentů z vysoké školy ve Vyškově. „Kromě újezdu Brdy, který chceme opustit definitivně, chceme ostatní újezdy zhruba o čtvrtinu zmenšit ,“ prohlásil šéf generálního štábu Vlastimil Picek.

Byť zatím konkrétní plány na opuštění neexistují, začíná se spekulovat o tom, co s armádou opuštěnými pozemky bude. Největší obavy vyvolává představa, že v Brdech vzniknou nové domy nebo rekreační stavby. „Armáda nic prodávat nebude,“ prohlásil ministr obrany k obavám o rozprodej půdy na stavební pozemky. „Chceme uvolnit prostory, které nepotřebujeme. A chceme, aby na tom nevydělal nikdo, kdo na tom vydělat nemá,“ dodává generální sekretář Jan Vít.

Přestože cvičiště v brdských lesích vzniklo kvůli výcviku vojáků, díky dlouhodobému působení armády se tu podařilo uchovat přírodně cenné území. I před vznikem vojenského prostoru ve dvacátých letech minulého století bylo území řídce osídleno a díky nepříznivým přírodním podmínkám minimálně zemědělsky využíváno. Armáda je sice za krásnou přírodu ráda, ale jejím smyslem není ochrana přírody. „Armáda tu není od toho, aby se starala o území, které jinak nevyužije,“ uzavírá Vondra. Vedle přírody jsou v újezdech i cenné historické památky, především církevní. Žijí zde také dva tisíce obyvatel, které mají kvůli vojenskému režimu omezená práva, například nemohou volit své starosty.

Bacha na munici

Největší problém, který brzdí zpřístupnění oblasti, je munice, která zůstává na takzvaných dopadových plochách. To musí ministerstvo obrany vyřešit a předat území naprosto vyčištěné. „Máme k dispozici pyrotechniky a ženisty a území budeme v rámci výcviku postupně čistit,“ dodal Picek. Nebude to prý do takové hloubky jako po bývalé sovětské armádě v Milovicích. Tam trvalo čištění deset let. Možná je i varianta, že se území zpřístupní částečně a nebezpečné prostory budou označeny jako nepřístupné. Za současné ekonomické situace to rozhodně nepůjde rychle. „Výhodou Brd je ale to, že se zde cvičilo na třech tisících hektarech,“ říká Picek. Dopadové plochy, tedy místa, která jsou nebezpečná kvůli zbylé munici, jsou prý dobře izolovatelná, což je výhoda oproti například Hradišti, kde by se muselo čistit 16 000 hektarů. Kolik by to mělo stát ale armáda není schopná spočítat.

Podle ekonomické analýzy ministerstva vnitra nejsou Brdy nejdražším újezdem, čili by se dalo ušetřit více zrušením jiného prostoru. Celkové náklady ale prý nejsou nejdůležitějším údajem, tvrdí generální sekretář Jan Vylita. Důležité jsou prý jen fixní náklady na provoz, zatímco investice a mzdy nehrají roli. „Armáda má podstav čtyři tisíce vojáků, zdejší vojáci budou jednoduše přesunuti na jiné úkoly a náklady na jejich mzdy zůstanou,“ vysvětluje Vylita. Nejdražší výcvikový prostor je Libavá, ta armádu stojí 157 milionů ročně. Nabízí ale všestranější možnosti výcviku a navíc se rozkládá na severní Moravě, kde je víc vojáků než v Čechách. „A do budoucna jich tu bude ještě víc, protože na Moravě máme lepší možnosti získat rekruty než v Čechách, z důvodů sociální a ekonomické situace regionu,“ vysvětluje Vylita.

Další na žebříčku nákladnosti jsou újezdy Hradiště a Brdy, které mají zhruba stejné náklady na provoz, do 90 milionů ročně. Z vojenského hlediska je ale výcvik v Doupovských horách vhodnější než v Brdech, protože území díky jinému typu krajiny umožňuje pestřejší využití. Opuštěním Brd a zmenšením plochy ostatních újezdů by armáda měla ušetřit zhruba 200 milionů korun ročně. „Ale je to hrubé číslo, těžko se to počítá,“ říká Vylita.

Chránit stát, chránit přírodu

Brdy by po opuštění armádou měly zůstat chráněny. Již v zákoně, kterým se vojenský újezd zruší, by měl být navržený způsob ochrany a zajištění financí k péči o toto území. Jaký přesně bude navrhne ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Všechny pozemky ve vojenském újezdu Brdy, až na drobné výjimky církevních restitucí, dnes patří armádě. A ta si je chce ponechat. Proč by ale území nemohly převzít třeba Lesy České republiky? „Protože bychom jim to museli prodat, i když jde o státní podnik,“ vysvětluje generální sekretář Jan Vylita. Na území už dnes hospodaří a rády by v tom pokračovaly Vojenské lesy a statky (VLS), kterým prý "vyhovují brdské porosty co se týče skladby dřevin i stáří". VLS podobně převzaly území, které dříve využívala sovětská armáda.

Zatím probíhají jednání s katolickou církví ohledně sakrálních památek. Armáda by také měla jednat se Středočeským krajem a místními samosprávami. S krajem ale zatím k žádné schůzce nedošlo, i když se plánuje v nejbližší době. „Středočeský kraj chce iniciovat jednání mezi svými vedoucími představiteli a ministrem obrany ČR,“ sdělil Ekolistu tiskový odbor kraje.

Hejtman Davida Rath by v Brdech rád viděl národní park a také by chtěl, aby pozemky bezplatně získal kraj. „O tom ministerstvo obrany nic neví, ať se pan hejtman ozve,“ říká k tomu sekretář ministerstva obrany. Ani na ministerstvu životního prostředí se v tuto chvíli o národním parku v Brdech neuvažuje. Jediný park, který je v plánu, je Křivoklátsko. „Žádný jiný park se oficiálně nepřipravuje a ani se jiné území neanalyzuje,“ říká Vladimír Dolejský, ředitel odboru péče o národní parky MŽP. To se týká i dosavadních vojenských území. „Když dostanu zadání, že pan ministr jede do Doupova nebo do Brd, tak mu musím oficiálně říct, že my o zdejším území nic nevíme,“ říká Vladimír Dolejský. Jinak ministerstvo životního prostředí je prý s kolegy z obrany v kontaktu. „Řešení území vojenských újezdů je ale v prvé řadě na ministerstvu obrany, které bude do budoucna rozhodovat o jejich dalším držení a správě,“ říká Jarmila Krebsová z tiskového odboru.

Středočeská Šumava

Na několika místech byly v újezdu Brdy vyhlášeny evropsky významné lokality. Například na zdejších Padrťských rybnících

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Brdy-Res Publica / Wikimedia Commons

Vojenské újezdy jsou sice kulturní krajinou, ale s velmi dlouhou historií zvláštního režimu. Brdy, které vznikly v roce 1926, dnes představují největší lesní celek ve středních Čechách a jen pro to by stálo za to území zachovat. Brdy jsou především kus přírody, která není osídlena a to zřejmě láká veřejnost, protože podobná krajina v České republice není, snad jen vzdáleně se dá přirovnat k centrální Šumavě, také v současnosti velmi řídce osídlené a zčásti ponechané samovolnému vývoji.

Území je zajímavé i geomorfologicky díky řadě skalních útvarů v centrální části. „Přírodně jsou nejzajímavější zbytky původních lesů, téměř by se dalo říct pralesy, i když jsou to jen zlomky,“ vysvětluje František Pojer, poradce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny. Například bukový porost na kopci Koníček je označen jako rezervace a dlouhá léta je ponechán svému vývoji. Na území jsou zbytky lesů smíšených a zčásti listnatých. Porosty tak ukazují, jak vypadaly původně lesy ve středních Čechách.

Velmi zajímavé jsou samotné dopadové plochy, kde armáda udržuje umělé odlesnění kvůli potřebě sledovat úspěšnost střelby. „Vypadá to jako tundra, jsou zde porosty vřesu, klikvy a borůvky. Díky tomu tam žije lelek lesní a také jsou zde tůňky, ve kterých žijí obojživelníci a vzácní korýši,“ říká František Pojer a dodává: „Ať to dopadne do budoucna jakkoli bude pro turisty zajímavé, že mohou jet dvacet kilometrů a neuvidí žádnou vesnici, to by se mělo udržet i do budoucna.“

Na několika místech byly v újezdu Brdy vyhlášeny evropsky významné lokality. Například na zdejších Padrťských rybnících. Na přilehlém Padrťském potoce se tu chrání rak kamenáč a a v okolí rybníků také zdejší vlhké louky a podmáčené lesní porosty. Další místa v Brdech jsou chráněna kvůli obojživelníkům nebo vřesovištím. Oficiální dokumenty uvádějí, že zatím žádné ohrožení lokalitám nehrozí. Největším ohrožením pro území Natury 2000 je právě ukončení výcviku a odchod armády.

Vojáci totiž pravidelně, jednou za pět až deset let, vykácí náletové dřeviny. A nejde o žádné troškaření, kácení se týká stovek hektarů. Díky tomu tu zůstávají louky a křoviny, ve kterých žijí druhy ve volné krajině vzácné, například bekasina nebo chřástal polní. „Pokud by vojáci neměli důvod kácet, tak by to zaniklo,“ říká Pojer. Pokud by se rozhodlo o udržování luk, musely by se na to najít peníze. Ty určené na ochranu přírody by na to zřejmě nestačily, případně by se pravidelně udržovalo jen pár hektarů. Podle Pojera je potřeba udržování bezlesí zahrnout do budoucích úkolů a povinností pro Vojenské lesy a statky na jejich náklady. Už v současnosti mají uzavřenou tzv. smluvní ochranu těchto území a péči zajišťují.

Přírodní park Hřebeny

Po opuštění armádou by změnilo i to, kdo je za území zodpovědný. Namísto Újezdního úřadu vojenského újezdu a ministerstva obrany by se o území staralo ministerstvo životního prostředí. To by podle Pojera mělo na nejcennějších lokalitách vyhlásit národní přírodní rezervace, aby zůstala zachovaná ochrana evropsky významných lokalit. Další část území by se mohla stát chráněnou krajinnou oblastí, kterou vyhlašuje vláda ČR. Jinou možnosti je přírodní park, který vyhlašuje svoji vyhláškou kraj, v tomto případě Středočeský. Na dnešní území vojenského újezdu by bylo možné rozšířit přírodní park Hřebeny, který vznikl v roce 2009.

Pokud by se pozemků stát chtěl zbavit, bylo by logické je převést na obce, které na území existují- žádné obce v území neexistují, zasahují tam jejich katastrální území. To ale může znamenat i budoucí tlak na výstavbu. „To vidím jako nebezpečí a považoval bych takový postup za nevhodný a nešťastný. Nepotřebujeme zde stavět nové obytné ani rekreační komplexy,“ říká Pojer. Pro obce by podle něj bylo mnohem užitečnější usilovat o to, aby návštěvníkům samy nabízely zázemí. Návštěvníci by v obcích našli penziony a hospody a půjčovny kol a v zimě půjčovny lyží na běžkování. Území újezdu je relativně úzké a dostat se z něj znamená ujet pět či maximálně deset kilometrů, proto ani není potřeba, aby v centrální části vzniklo nějaké ubytování, ale naopak se uchovalo i z hlediska turistiky atraktivní a vzácné neosídlené území.

Vojenské újezdy v ČR

předchozí    další

Mapa vojenských újezdů v České republice

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Ministerstvo obrany