Zelený kruh vydává publikaci o zavádění Aarhuské úmluvy

Ekologické sdružení Zelený kruh vydává publikaci s názvem Zpráva o implementaci Aarhuské úmluvy: Deset let práva na informace o životním prostředí. Zpráva shrnuje a komentuje problémy, které se při zavádění této úmluvy v České republice objevily. Brožura vychází u příležitosti výročí klíčového zákona o ochraně přírody a krajiny, který parlament schválil přesně před dvaceti lety a který ukončil komunistickou éru popílku, síry a otrávených řek, uvedl Zelený kruh v tiskovém prohlášení.

Aarhuská úmluva je mezinárodní smlouva o zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti, o aktivní účasti obyvatel na rozhodování ve věcech životního prostředí a o zajištění potřebné právní ochrany. Název nese podle dánského města Aarhus, kde byla v červnu 1998 sjednána. Platit začala od konce října 2001, ale Česká republika ji ratifikovala až na podzim 2004.

Vydávaná publikace se mimo jiné věnuje problémům, na které v praxi naráží dodržování práv garantovaných úmluvou. Podle Zeleného kruhu například v poslední době slouží hospodářské problémy jako záminka pro omezení ochrany přírody nebo upozorňují na fakt, že české firmy a úřady často odmítají poskytnout veřejnosti důležité informace o životním prostředí.

"Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud stát omezí účast veřejnosti na rozhodování a povinnost firem zveřejňovat, co a jak znečišťují, ušetří se na tom. Pravý opak je ale pravdou. Prokázalo se, že jedině kontrola občanů a jejich sdružení může dovést stát i soukromé zlatokopy k tomu, aby zcela nesmyslně neplýtvali. Jde tedy spíš o to, že někdo nechce, aby mu bylo vidět pod prsty," uvedla Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu.

Také podle její kolegyně Petry Humlíčkové ukazují analýzy, že Česko ani několik let po ratifikaci úmluvy není schopné dostát svým závazkům. "Aktivní zapojování místních lidí do rozhodování přitom patří ve vyspělých státech mezi základní standardy," dodala.