http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zivot-v-chko-litovelske-pomoravi-urcuje-majestatni-reka-morava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Život v CHKO Litovelské Pomoraví určuje majestátní řeka Morava

29.10.2015 00:10 | PRAHA (ČTK)
Tuzemský unikát, který zřejmě nemá obdoby ani nikde v Evropě, vytváří před Olomoucí majestátní řeka Morava. Meandrující řeka s písečnými náplavami, přilehlé lužní lesy, nivní louky a mokřady jsou přirozeným biotopem pro řadu ohrožených rostlin a živočichů. Poměrně úzký pruh území v Olomouckém kraji byl proto před 25 lety, 29. října 1990, vyhlášen Chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví.
 

Rozlohou 96 kilometrů čtverečních patří Litovelské Pomoraví k nejmenším CHKO v ČR. Pruh chráněných lesů, luk a mokřadů, který se táhne od Mohelnice k Olomouci, dosahuje šířky pouhých tří až osmi kilometrů. Geomorfologicky je území CHKO součástí severní části Hornomoravského úvalu a jižní části Mohelnické brázdy. Jeho správním střediskem je starobylé město Litovel, které propůjčilo chráněné oblasti své jméno.

Mimořádně cenná je mokřadní část Litovelského Pomoraví, zapsaná od roku 1993 na seznamu Ramsarské úmluvy významných mokřadů. Druhou polovinu chráněného území tvoří masiv Doubravy s mírně zvlněnou pahorkatinou a zachovalým komplexem chlumních doubrav. Ve výšce 345 metrů nad mořem se zde nachází nejvyšší bod CHKO.

Hlavním přírodovědným fenoménem Litovelského Pomoraví je vnitrozemská říční delta toku Moravy. V řece přebývá až 60 druhů ryb a řada obojživelníků, v jeskyních se hojně vyskytují vrápenci a netopýři.

Z ptactva sídlí v Litovelském Pomoraví, které též bylo vyhlášeno ptačí oblastí v rámci evropského programu Natura 2000, ledňáček říční, evropsky vzácný lejsek bělokrký či budníček menší, z dravců moták pochop a luňáci. V mokřadní vegetaci jsou přirozeně zastoupeni čápi i volavky.

Nezastupitelné místo má v v CHKO dvojice živočichů vydra říční a bobr evropský. Ten byl do Pomoraví úspěšně vrácen v roce 1991.

Přirozenou hradbu před rozlévající se Moravou tvoří bohaté lužní lesy, které společně se zdejším systémem takzvaných selských hrází plnily od středověku protipovodňovou funkci. Kromě dřevin měkkého luhu (vrba, topol) se zde nachází i vzácnější tvrdý luh, v němž rostou stromy s kvalitnějším dřevem jako jasan, javor, lípa buk či dub. Obrovské plochy v CHKO pokrývá medvědí česnek, z bylin tu dále roste třeba kosatec žlutý, dymnivka dutá nebo upolín evropský.

Na území CHKO Litovelské Pomoraví je 24 maloplošných zvláště chráněných území: dvě národní přírodní rezervace, jedna národní přírodní památka, osm přírodních rezervací a 14 přírodních památek.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist