Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami.

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout?

Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.

Nezapomeňte včas přezout! Nejde o výzvu pro motoristy, ale o jedno z hesel celoevropské kampaně „Change your Shoes“, která se rozběhla na začátku tohoto roku a spolu s tradičními vánočními nákupy jde nyní do svého finiše. Cílem tohoto hnutí je snaha o zvýšení povědomí: o neetických podmínkách ve fabrikách zemí třetího světa, kde se boty vyrábí, stejně jako o katastrofálních ekologických problémech, které často za značkovými a slušivými botkami stojí.

Program takzvané kotlíkové dotace má za cíl především snížení emisí. Dotace se týká jen kotlů s nejvyšší účinností a nízkými emisemi – nový kotel může mít o řád nebo o dva méně emisí, než starý. Sousedé to jistě ocení. Pro uživatele je ale důležitý také komfort a nižší spotřeba paliva.

Některé školy organizují ekosoutěže ve sběru víček od PET lahví, objevují se i charitativní sbírky víček. Na první pohled se sbírání víček od PET lahví může jevit jako bohulibá činnost, v posledku je to z environmentálního i ekonomického hlediska nesmysl, říká Petr Ledvina z brněnské ekoporadny Veronica. Ministerstvo životního prostředí tyto sbírky naopak hodnotí pozitivně.

Madeleine Somervilleová je Kanaďanka, blogerka a autorka knihy „Méně je všechno, co potřebujete“. Madeleine Somervilleová je také žena, která na mytí svých vlasů nepoužívá šampon. Už víc jak pět let. Prostě se jednou rozhodla, že ho přestane kupovat – jako další krok své dobrovolné skromnosti a ohledu k přírodě.

Před letošní sezónou spustila skupina mladých nadšenců webové stránky na-ovoce. Lidé na nich mohou sdílet informace o veřejně přístupných stromech a keřích, jejichž plody je možné volně sbírat. Milovníci čerstvého ovoce si na označená místa mohou dojít nasbírat ovoce a ořechy pro svoji potřebu. Autoři stránek chtějí svojí aktivitou nejen oživit často opuštěná a zapomenutá místa, ale i znovu připomenout hodnotu, kterou rostliny a kulturní krajina pro člověka mají.

Chtěli mít přístup k čerstvé zelenině od českých farmářů. Chtěli znát toho, kdo jimi zakoupené potraviny vypěstoval. Nebo chtěli na vlastní kůži poznat, jaké to vlastně je být zemědělcem odkázaným na vrtochy počasí. A tak se stali „KáPéZetkou“, neboli komunitou podporující zemědělství (KPZ). Navázat přímou spolupráci mezi farmářem a skupinou jeho zákazníků může každý, důležité jsou hlavně organizační schopnosti.