Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
PodzimníListopad 2000 | Jan Zahradníček
PodzimŘíjen 2000 | František Halas
ZáříZáří 2000 | Karel Toman
CharpaSrpen 2000 | Jakub Deml
| Sonet o červencové noci na VysočiněČervenec 2000 | Jan Skácel
ČervenČerven 2000 | Jerzy Harasymowicz
Sonet v májovém plenéruKvěten 2000 | Josef Svatopluk Machar
DubenDuben 2000 | Mariusz Grzebalski
| JaroBřezen 2000 | Josef Hora
Jitro v ziměÚnor 2000 | Bohuslav Reynek
SníhLeden 2000 | Kim Čong-gil
|
