Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky průmyslově vyráběných látek do povrchových vod. Mohli bychom se domnívat, že výkonné čističky odpadních vod tento problém vyřeší (s výjimkou různých havárií, viz řeka Bečva v září 2020), ale není to tak docela pravda. Od 80. let 20. století, kdy například řeka Bílina byla „mrtvá“, se kvalita povrchových vod zásadně zlepšila, ale pořád existují látky, které stávající čističky nedokážou zachytit a mohou tak potenciálně ovlivňovat sladkovodní organismy. Patří sem zejména látky či jejich rezidua užívané na denní bázi, které se v malých koncentracích běžně vyskytují v povrchových vodách, např. mycí prostředky, kosmetické přípravky, kofein, či léky.

Solární panely na střeše každého domu, to je na první pohled sympatická představa. Čistá energie i úspory si v ní podávají ruce. Jak ale upozorňují irští výzkumníci, tenhle sen není pro každého.

Na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína byl objeven dosud nejstarší známý buk rostoucí v ČR. Jeho věk, který byl určen pomocí analýzy letokruhů, dosahuje více než 470 let. Buk začal růst v době, kdy byla provedena přestavba nedalekého hradu na renesanční zámek; dnes jde o významnou kulturní památku, zámek Jezeří. Hospodářský les, kde buk roste, je v současnosti zařazen do tzv. smluvně chráněného území, ale přísnější a dlouhodobou ochranu postrádá.

Lepové pasti i přes zákazy a vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Za rok 2023 přijaly záchranné stanice přes 10 000 zvířat, která byla prokazatelně zraněna kvůli lidské činnosti. Z toho evidovaly 52 případů zachycení do zakázaných lepových pastí. Přesto, že je toto číslo vysoké, není definitivní. Spousta postižených zvířat se do záchranných stanic ani nestihne dostat.

Xerotermní trávníky, skalní stepi a vřesoviště v širším okolí Levého Hradce v Roztokách ještě před pár lety směřovaly ke stejnému osudu jako mnoho obdobných biotopů v teplejších oblastech Čech. K postupnému zániku vlivem sukcese konkurenčně zdatných druhů travin a dřevin (zejména keřů) spojenému s upuštěním od tradičního managementu těchto lokalit, tedy pastvy ovcí a koz.

Záchranné stanice uvítaly výzvu ministra vnitra Víta Rakušana zrušit z pietních důvodů novoroční ohňostroje. Ubude totiž zmrzačených zvířat. Pokud by však radnice pouze přesunuly konání ohňostrojů na jaro, jak o tom údajně uvažují například v Olomouci, negativní dopad na divoká zvířata by byl extrémní. Výstřely a výbuchy zábavní pyrotechniky by z našeho života měly zmizet úplně, nikoliv jen nyní a nikoliv jen z pietních důvodů.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.

To, co kdysi bylo science fiction, se dnes stává realitou – maso ze zkumavky. Na to, abychom ho v obchodech našli se stejnou cenovkou jako maso z konvenčních chovů, si ještě musíme chvíli počkat. Už teď se ale mluví o kultivovaném masu jako o ekologičtějším řešení. Pro spotřebitele, kteří nechtějí měnit své stravovací návyky, by to tak byla skvělá možnost, jak snížit své emise bez větších změn. Jak nám může takové maso pomoci v boji s klimatickou změnou? A bude skutečně takovou inovací?

Rok 2023 byl pro záchranné stanice ve všech směrech rekordní. Nejen, že se významně zvýšil celkový počet přijatých zvířat v nouzi, ale zvýšil se i počet přijatých vzácných druhů – jako třeba orlů mořských. Těch letos záchranné stanice přijaly třicet.

Dva vzácné orly královské a dva luňáky červené zabil neznámý pachatel na Břeclavsku. Pravděpodobně je otrávil zakázaným nervovým jedem karbofuranem. O otravě informuje Česká společnost ornitologická.