Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Jiří Rom: Jak medvědímu česneku udělat medvědí službu (a jiné příklady nevhodné medializace přírody)26.3.2020
Komunikace s médii, věrohodnost prezentovaných témat anebo forma publikace určitých témat jsou otázky, které s kolegy na pražském oddělení péče o zeleň řešíme poměrně často (povětšinou v negativním duchu). Předně bych ale rád předeslal, že osvěta veřejnosti vhodnou formou, ve vhodných termínech a pomocí vhodných příkladů je rozhodně potřeba! Chápu, že média zveřejňují příspěvky k tématům, o která je ze strany veřejnosti zájem a která jsou časově aktuální, ale ne vždy je to ku prospěchu ochrany přírody. Radim Tolasz: TOP 10 článků o změně klimatu v roce 201925.3.2020
Někde jsem před pár týdny řekl, že rok 2019 byl rokem protestů za klima. Ale taky to byl rok robotů. Vekou část komunikace na sociálních sítích totiž pravděpodobně obstarávají roboti (studie bude teprve publikována, ale už o ní informuje Guardian). To je určitě zajímavé, ale kdo trošku sleduje sociální sítě, není překvapen. Sociální sítě jistě nejsou zdrojem informací o tématu, jsou jen informací, že je téma zajímavé, protože se o něm na sociálních sítích diskutuje. Informace hledejme jinde, například v tisících recenzovaných článků. Toto doporučení je sice správné, ale asi ne realizovatelné pro každého. Řekl bych, že ani klimatologové nemají kapacitu na sledování celého spektra recenzovaných článků a časopisů, každý si vybíráme jen to nejdůležitější. Při těch objemech to ani jinak nejde. Jednou za čas přináší přehled a analýzu článků a publikací IPCC ve svých hodnotících zprávách. Nedávno jsem o tom psal ZDE na blogu.
Jaroslav Šebek: Kromě ochrany zdraví je nutné také zachovat podnikatelské jistoty24.3.2020
Předpokládané dlouhotrvající regulace spojené s prevencí rizik šíření koronaviru budou mít kromě celé řady jiných oborů negativní dopad také do oblasti zemědělství. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzývá všechny dotčené instituce a Ministerstvo zemědělství, aby se v rámci přijímaných opatření kompenzující negativní dopady pandemie na ekonomiku zemědělství soustředily zejména na taková opatření, která umožní další existenci také menších a středních zemědělských podniků, rodinných farem a OSVČ.
Miroslav Vinkler: O stažení odborného klimatického článku aneb Rychlý konec jedné hypotézy23.3.2020
Katka Pazderů: Změna klimatu zemědělství příliš neovlivní, a to díky šlechtění23.3.2020
Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.
František Kučera: Jak karanténa kvůli koronaviru ohrožuje boj s kůrovcem? Příroda nepočká20.3.2020
Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace, nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících 2-3 týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je ale vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů ještě neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017-2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření.
Radim Tolasz: Ekonomika, nebo klima?20.3.2020
Nechtěl jsem v těchto pohnutých dnech blogovat, protože bloguji o změně klimatu a na stole jsou aktuálně podstatně důležitější věci. Šíření epidemie, zdraví nás všech a, přiznejme si to, zajištění zásobování a nouzového stavu naší ekonomiky. Ne všichni se chovají tak jako já a můžeme tedy číst články o dobrodiní COVID-19, protože klesly emise nejen skleníkových plynů, ale i dalších škodlivin. Ano, to je super, ale vděčnost necítím. Situace před pár týdny v Číně, dnes v Itálii a zítra někde jinde, byla a je natolik vážná, že i ty skleníkové plyny považuji za menší zlo. Lze však najít články a vystoupení i opačná, která nám říkají, že tlak na snižování emisí bude muset ustoupit před nezbytným zotavením ekonomiky.
Jiří Koželouh: Potvrzeno. Trump uhlí nekope a Polsko chce obnovitelnou elektřinu19.3.2020
Také často slýcháte, že zatímco Evropa jde po krku uhlí a utápí biliony v obnovitelných zdrojích, tak Čína, Indie či USA se smějí a sází na uhlí? Tak nositele těchto názoů odkažte na nejnovější globální statistiku k výrobě elektřiny (Global Electricity Review), která obsahuje nejen aktuální údaje za rok 2019, ale také trendy.
|
reklama |