Děti, které chodí do lesních školek, tráví většinu času v přírodě. A pochopitelně venku také jedí. Provozovatelé školek si ale museli nejdřív se státem ujasnit, za jakých podmínek je možné venku jíst, aby to bylo v souladu s hygienickými předpisy. O prošlapávání těchto cestiček jsme si povídali s Terezou Valkounovou, šéfkou Asociace lesních mateřských škol.

Výsypka u lomu Hájek je starou ekologickou zátěží. V šedesátých letech se sem navozilo okolo 3 až 5 tisíc tun chemikálií ze Spolany Neratovice. Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli technologické řešení, jak vyčistit vodu, která z výsypky odtéká volně do potoka. Důležitou součástí systému jsou mokřadní rostliny. O unikátním projektu jsme si povídali s Miroslavem Černíkem, ředitelem Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace při Technické univerzitě v Liberci.

S lesníkem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem jsme si povídali o stromech a lesích podél železnic, silnic a elektrického vedení. Probrali jsme i jeho pohled na vznik Národního parku Křivoklátsko či téma dřevostaveb jako hozené rukavice pro české lesnictví a průmysl.

„Proč jsme to nevěděli dřív? ptají se obyvatelé Ukrajiny, když pochopí, jak nebezpečný azbest je,“ pokračuje Denys Pavlovskij. Ukrajina totiž výrobky z azbestu používala ještě dlouho poté, co se prokázalo, že azbest způsobuje rakovinu a další nemoci. Zákaz výroby azbestu a prodeje nových výrobků se podařilo prosadit teprve loni. O tom, proč to tak dlouho trvalo a proč je to důležité zrovna během války, jsme si povídali s odborníkem UNDP na azbest Denysem Pavlovským.

Ochrana přírody se dá dělat různými způsoby. Česká společnost ornitologická v Česku vykupuje pozemky a zakládá na nich „rezervace“. O tom, jaké jsou výhody a nevýhody tohoto způsobu ochrany přírody jsme si povídali s Břeňkem Michálkem, správcem Ptačího parku Josefovské louky.

Loňský lesní požár v Národním parku České Švýcarsko se zapsal do historie. Plyne z něj nějaké ponaučení pro lesníky? O tématu lesních požárů jsme si povídali s lesním hospodářem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem.

Ruskou invazí ničená Ukrajina se dříve nebo později bude muset vypořádat se znečištěním, které válka způsobila. Česká společnost Dekonta, která se mimo jiné věnuje průzkumu a sanaci kontaminovaných míst, má zkušenosti se sanacemi po skončení války v Jugoslávii. Její majitel Pavel Mothejl se byl na Ukrajině již dvakrát podívat. Jaký je jeho pohled na situaci na Ukrajině?

Je obtížné představit si rozměr škod na životním prostředí, které se vznikají na Ukrajině za probíhající války s Ruskem. Občas je potřeba dodat kontext, který umožní českému čtenáři lepší představu. Proto jsme vyzpovídali Marcelu Černochovou z české organizace Arnika, která už od roku 2017 na Ukrajině vede projekt Clear Air for Ukraine (Čisté ovzduší pro Ukrajinu). Na otázky spolu s ní odpovídal ukrajinský kolega ze stejnojmenného programu Oleksiy Angurets.

Jitka Seitlová je nejdéle sloužící senátorkou. A je také senátorkou, která se aktivně a dlouhodobě věnuje tématu životního prostředí. V rozhovoru s ní probíráme nejen havárii na Bečvě, které se dostalo mimořádné publicity, ale i témata, na která není tolik vidět. Přesto jsou ale pro společnost závažná.