Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
Ministerstvo pro místní rozvoj letos pro velký zájem žadatelů navýšilo evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na zateplování bytových domů a další energetické úspory. Původní 2,5 miliardy byly navýšeny na finálních 5,5 miliard korun. Zájemci o tuto finanční podporu mohou podávat své elektronické žádosti do 29. listopadu 2020 do 14 hodin. Informuje o tom Svaz českých a moravských bytových družstev.
Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.
Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.
Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.
Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.
Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?
Koronavirus ani politická situace mě zdaleka nezneklidňují tolik, jako jiný vážný problém. Sucho.
Bydlím v bytovém domě, kde všech 22 bytů používá na splachování záchodů přečištěnou vodu z našich koupelen. Této šedé vody je dostatek, takže v případě potřeby bychom ji mohli využívat i na zalévání stromů a keřů.
Typická paneláková ložnice. V posteli leží dva lidé. Už po dvou hodinách spánku přesáhne koncentrace CO2 hodnotu 2000 částic na milion ( ppm). „To je úroveň, kdy začínáme pociťovat příznaky únavy a může nás začít bolet hlava,“ říká ekoporadce David Kunssberger z Agentury Koniklec. Do rána se koncentrace CO2 ještě zhorší. Ráno se lidé probudí, ale jsou kvůli špatné kvalitě vzduchu neodpočatí. Jednoduché řešení se přitom nabízí samo.
Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu na vašem pozemku. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.
|
|