Beskydy
Září 2007 | Vilém Závada
Když zem se rozloučila s nebesy
pospíchajíc už dolů k rovinám
a k tučným stádům v podlesí
kde zlatě zrál obilný lán
omeškávaly se Beskydy
v huňatém lesním kožichu
trošičku pozadu a vždy
k obloze zahleděny potichu
mávaly jí mráčky na pozdrav
Sklizeno všechno obilí
a vítr skučel v strništích
a pasekáře zavál sníh
jen ony ve výších se zpozdily
Však od těch časů
zelená něha v roztokách
a zalesněné hřebeny i svah
se sluní v podnebeském jasu
A tolik vůně ze smrků a z malení
jim mámí dech
že ji odvívají po zemi
jak ženy v průvodech
odfukují kadeř s čel
když je vítr obletěl
(Vilém Závada: Cesta pěšky)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|
