Březnové ídy

Oblaka utíkají a zdá se mi,
že hlavy plné větru mají na zemi,
ta moje hloupá hlava
je tam také.

A kdo ti pomůže
přečkat ty ídy březnové,
kdopak ti pomůže
vyhrabat z vlasů všechno to loňské listí?

A všechny vlasy vlají v tenkém proutí.
Nohy jsou vysoko,
až se nebe rmoutí,
a každá vězí v lyře.

Je slyšet rány.
Na malých sáňkách
slunce se svezlo po sekyře
a spadlo do vody.

Za tuhle obrácenost díky.

Střevíce zpěvu nad kotníky
tak jak tak nedokáže nikdo useknout.