Cesta zimou
Únor 2012 | Josef Topol
Není koroptve abych se za ní
neohlédl
není stromu abych se u něho
nezastavil
v půli obluzeného zimního dne
kdy široširým krajem jdu sám
až u jediného okna nerozkvetlého
mrazem
(dávno opuštěná márnice)
pomyslím na to co přese všecko mám
rád Není jediného rána abych
nevzpomenul na loňské kapradí
kdy jsem bloudil
s myšlenkou na sebevraždu
mezi dvěma potoky a jedno mi bylo
kam který teče kudy kam
Lhostejnost ke všemu
a přece úzkost: přežiju to? Až potkám vrbu podemletou
už nakloněnou k hladině zmaru:
co ji nutí se udržet v břehu?
19. února 1980
(báseň ze sbírky Básně)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|
